"Trošičku problém ze strany církví je v místě toho jednání. Já jsem navrhla Senát. Bylo to formulováno, že to není dostatečně neutrální prostředí, ale já věřím tomu, že je přesvědčíme, že horní komora Parlamentu je dost neutrální půda," nechala se slyšet Gajdůšková, která je místopředsedkyni Senátu. 

Česká biskupská konference (ČBK) následně uvedla, že církve a náboženské společnosti tentokrát vyhověly prosbě paní místopředsedkyně, a to z důvodu její velké časové vytíženosti. "Senát však chápeme jako místo reprezentující státní orgány. Považujeme za nutné zdůraznit, že nadcházející jednání bude vedeno na úrovni jednotlivých politických stran, a věříme, že tyto politické strany budeme moci příště pozvat na církevní půdu," uvedl dnes na dotaz ČTK generální sekretář ČBK Tomáš Holub. 

Pětičlenná pracovní skupina sociální demokracie a ANO půjde podle Gajdůškové na jednání s několika variantami konkrétních číselných návrhů, které se budou týkat například možného snížení finančních náhrad za nevydaný majetek nebo inflační doložky k restitucím. "Samozřejmě, to je matematika. Vychází ty návrhy i z přepočtů toho, co je dneska v zákoně, toho, co je dneska ve smlouvách," řekla Gajdůšková, která je však nechtěla blíže specifikovat. 

"My očekáváme, že nějaké varianty navrhne také církev, že samozřejmě ze strany církví také bude snaha nějakým způsobem se dohodnout, protože určitě nikdo nemá zájem na nějakých velkých arbitrážích či soudních vyjednáváních," vyjádřila své očekávání Gajdůšková, podle níž jde i o to, aby restituce jako spravedlivé vnímala široká veřejnost. 

ČSSD, která má v pracovní skupině tři zástupce, usiluje především o snížení finančních náhrad, vyjmutí Pražského hradu z restitucí a omezení účelu, na který mohou být peníze vyplacené církvím použity. Dva zástupce má ve skupině také hnutí ANO - spolu s Martinem Stropnickým o problematice jedná právnička Helena Válková, která nahradila Roberta Pelikána; člena Rady ekonomických poradců hnutí ANO. 

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. 

Církevní restituce letos obstály u Ústavního soudu, který již loni stanovil, že do doby schválení restitucí, což se nakonec stalo, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy.