Vyplývá to z průzkumu, který agentura STEM provedla pro ministerstvo vnitra. 

Odpor k idejím krajní pravice se podle výsledků průzkumu projevil u pětiny Čechů, s některými postoji se ztotožnilo 70 procent respondentů. S převážnou většinou souhlasila zhruba desetina dotázaných. Mezi ultrapravicové ideje agentura zařadila například autoritářské, nacionalistické, rasistické, antisemitské a anticikánské postoje, nevraživost k cizincům nebo homosexuálům. 

Voliči extremistů chtějí "vládu pevné ruky"

Mezi lidmi, kteří by aktivně podpořili nějaký ultrapravicový subjekt, nebo by jej alespoň volili, tedy celkem osmi procenty dotázaných, jsou podle průzkumu častěji lidé s nižším vzděláním, radikálními názory a volající po "vládě pevné ruky". 

Ve vztahu k pravicovému extremismu se podle agentury jeví jako "výrazně riziková" šestiprocentní část populace, která by byla ochotna volit ultrapravicovou politickou stranu, i ji aktivně podpořit, například účastí na pochodech, demonstracích a jiných akcích.

Sbírají hlasy nespokojených a vykořeněných

Podle průzkumu do této skupiny patří hlavně muži a nezaměstnaní. "Lidem spadajícím do této skupiny častěji chybí dostatečný řád a pořádek ve společnosti, objevují se u nich znaky anomie, to znamená pocit rozpadu norem, nedostatečná společenská kontrola a osobní vykořeněnost," uvedla agentura STEM.

Tito respondenti jsou podle závěrů průzkumu také silně nespokojení se svou profesí, rodinným životem, materiálním zajištěním a s fungováním společnosti. Častěji se prý u nich objevuje pocit, že ve společnosti nemohou uplatnit své schopnosti, nespokojenost s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních. 

Cítí se omezováni na úkor menšin

"U sledované rizikové skupiny populace se také častěji shledáváme s prvky osobnostní lability, jež často vede k nepromyšlenému afektivnímu jednání," sdělila agentura. Z hlediska politických postojů pak jde nejčastěji o konzervativce, kteří vyzdvihují význam národnosti a požadují zpřísnění trestů. Velká část z nich, více než třetina, uvedla, že má pocit dlouhodobého omezování ze strany menšin, především Romů. 

Podle průzkumu jsou nejrizikovějšími oblastmi z hlediska vztahu obyvatelstva k idejím ultrapravice především Moravskoslezský, Ústecký a Plzeňský kraj. Zhruba šestiprocentní volební potenciál měli naposledy republikáni Miroslava Sládka na počátku 90. let. Národní ani Dělnická strana, ani její nástupkyně DSSS se ještě nikdy nepřiblížili ani k pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny.

Průzkumu, který se uskutečnil od 17. září do 15. října, se zúčastnilo 2056 lidí.