Češi si ale vymohli výjimku. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů. 

"Česká republika si vyhradila to, že za daných okolností nemá důvod takovýto instrument zavést," řekl premiér Fischer. 

Zdůvodnil to tím, že množství otázek kolem nové daně zůstává nezodpovězeno. "Jaká bude reakce bank?" uvedl. Je prý možné, že to promítnou do cen pro klienty. Neví se ani, jakou přesně bude mít podobu, jaké bude její načasování, ani jaké by měly být její dopady.

EU se ale dohodla, že na zasedání G20, které se na konci června koná v Torontu, její zástupci pojedou s tím, že bude chtít dosáhnout zavedení světové bankovní daně či poplatku. Nedá se však očekávat, že by se jí něco takového podařilo prosadit. 

"Ta debata byla živá. Nebylo to tak, že tam seděl (italský premiér Silvio) Berlusconi a Fischer a otravovali tam prostředí," nastínil jednání český premiér. Výhrady měly i další země, které ale nakonec s textem souhlasily. "Trošku jsme zlobili...ale nebyl jsem přibíjen na jakýkoli kříž," podotkl. 

Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby se vyvarovali situaci během finanční krize, kdy museli banky zachraňovat z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili. "Přijali jsme rozhodnutí o bankovní dani. To přispěje ke spravedlivému rozdělení nákladů finanční krize a k větší stabilitě finančního systému," řekl po skončení vrcholné schůzky EU unijní prezident Herman Van Rompuy. 

Ekonomové nicméně upozorňují na riziko, že existence fondů, do nichž by měla plynout vybraná daň, by mohla znamenat, že státy již nikdy nenechají padnout finanční ústav. Takový morální hazard by ovšem mohl způsobit, že banky nebudou nuceny obezřetně podnikat a pro klienty zmizí rozdíly mezi bankami v jejich důvěryhodnosti a kvalitě. 

Evropská komise konkrétní výši daně zatím nestanovila, ale v Evropské unii nejde o úplnou "novinku". Její výši je tak možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech EU, především ve Švédsku.

Švédové ze stejného důvodu, kterým se řídí většina členských států EU, řídí Evropská komise, zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta. Pokud by na stejnou daň přistoupila i celá unie, každoročně by mohla získat do fondů na záchranu bank zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun). 

Finanční ústavy nicméně varují, že podobné řešení může výrazně zkrátit její výnosy. Německá Deutsche Bank očekává propad výnosů na akcii v rozmezí dvou až pěti procent. "Vypadá to jako jednoduchá myšlenka, ale ve skutečnosti může být hrozně drahá a ještě velmi složitá k uskutečnění. Například není jasné, kdo bude fondy spravovat. Není ani zřejmé, která částka ve fondu bude adekvátní," uvedl před časem pro deník Financial Times mluvčí evropské asociace finančních trhů Rob McIvor. 

Podle České bankovní asociace (ČBA) podobná restriktivní opatření jdou proti hospodářskému oživení a budou zpomalovat případný ekonomický růst. "Pokud k dani přistoupí jen některé země, znevýhodní své trhy oproti ostatním, což platí především pro vztah EU vůči ostatním finančním trhům," dodal náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek.