Předseda ČSSD Jiří Paroubek nevyloučil, že v případě volebního vítězství jeho strany by sociálnědemokratický kabinet mohl některé z těchto diplomatů v krajním případě ze zastupitelských úřadů zase odvolat. Vláda v demisi by podle něho neměla dělat nevratné kroky. Sociální demokraté odmítli především záměry na nové obsazení míst velvyslanců v Británii, kde by měl začít působit Michael Žantovský, v Moskvě, kam zřejmě míří dosavadní velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář, a v Izraeli, kde by měl pracovat současný náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Podle sociálních demokratů nemá Žantovský potřebnou kvalifikaci, Paroubek tvrdí, že byl dosud v Izraeli "neviditelným velvyslancem". Kolář je sice podle Paroubka dobrý diplomat, ale měl by působit především v anglosaském světě, nikoliv v Rusku. Pojar ČSSD dlouhodobě vadí především kvůli tomu, že prosazuje vznik radaru amerického protiraketového deštníku v ČR. Místopředseda strany a zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek za klíčové pro českou zahraniční politiku označil velvyslanecká místa v Londýně, Moskvě, Paříži, Washingtonu a v Izraeli. "Jsou to opravdu diplomatické uzly," zdůraznil. Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová se k postoji ČSSD i samotné připravované výměně na velvyslaneckých postech nechtěla vyjadřovat. Předseda ČSSD Paroubek prohlásil, že prezident zatím vládní návrhy na jmenování nových velvyslanců nepodepsal, takže je stále čas na jednání a dohodu. "Do té doby (podpisu prezidenta) jsou věci otevřené," řekl Paroubek. ČSSD je podle něho připravena na co nejrychlejší jednání o problému, podle jejích představ by se jmenováním nových velvyslanců bylo nejlepší počkat až po říjnových parlamentních volbách. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) pokládá za nešťastné, že nominace do zahraničí nebyly s ČSSD ani ve sněmovně konzultovány. O seznamu více než dvaceti chystaných změn byl prý informován jen neoficiálně a jako o "hotové věci". Některé z těchto nominací podle něho nelze chápat jinak než jako nominace politické. "A pak by měla být vedena debata napříč politickým spektrem," zdůraznil. Zaorálek míní, že velvyslanci na klíčových postech jsou "důležité prostředky, kterými se dělá zahraniční politika". Proto není podle něj možné před volbami z těchto důležitých míst udělat "trafiky" pro představitele staré politiky, která selhala. Lidé, kteří by měli od poloviny letošního či od počátku příštího roku nastoupit na významná diplomatická místa, jsou podle něj v mnoha případech osobami, které odmítají nyní vytvářenou novou úroveň vztahů mezi Evropou a USA. V posledních dnech se objevily informace o zamýšlených změnách hned na několika velvyslanectvích. Kromě Žantovského, Pojara a Koláře se mluví také o tom, že velvyslance při NATO Štefana Füleho, který je kandidátem na ministra pro EU v úřednickém překlenovacím kabinetu, by v Bruselu mohl nahradit politický ředitel ministerstva zahraničí Martin Povejšil. Změn je podle všeho daleko více, měnit by se měli velvyslanci například v Etiopii či Ghaně a také v některých státech Latinské Ameriky.