Škrty v posledních dvou letech dopadly podle ombudsmana nejvíc právě na administrativní sílu. "Stát sice možná ušetřil na platech, ale tyto peníze následně musí vyplácet na odškodněních za průtahy," uvedl ochránce v tiskové zprávě. To znova zatěžuje soudy, protože lidé se odškodnění v případě odmítnutí na ministerstvu spravedlnosti domáhají opět u soudů.

Za rok průtahů může odškodnění činit 10.000 až 20.000 korun podle případu. Záleží na jeho složitosti i aktivitě účastníků. Stát takto ročně vyplatí 40 milionů korun.

Jenda z nejhorších situací panuje podle ombudsmana na Krajském soudu v Brně. Mluvčí soudu Miroslava Sedláčková to potvrdila. Podle ní se 15 let ví, že počty nedodělků v civilní občanskoprávní agendě jsou tam nejvyšší v ČR, ale na požadavky na zvýšení počtu tamních administrativních pracovníků a soudců nikdo neslyší. Naopak, jen letos má soud přijít o dalších osm vyšších soudních úředníků a zapisovatelek a odejde šest soudců. "Navrhli jsme jmenovat tři uchazeče a máme neoficiální stanovisko, že by měl být zařazen pouze jeden, a to pro Okresní soud v Jihlavě," uvedla mluvčí.

Selhávají i nápravné mechanismy

O nutnosti mít víc asistentů pro insolvenční případy se podle Sedláčkové také mluví několik let, ale bez viditelné změny. "Počet nevyřízených spisů rychle narůstá," uvedla. Neshodla se s ombudsmanem v názoru na dostatečný počet soudců. Dnešních 2818 soudců na krajských a okresních soudech v ČR podle ní nestačí, aby práci stíhali, muselo by jich prý jen podle počtu případů přijatých v posledních třech letech být 3423.

Podle Varvařovského selhávají i nápravné mechanismy. Lidé si sice mohou na průtahy stěžovat předsedovi soudu a dávat mu různé návrhy, například aby dal lhůtu k určitému úkonu, ale tím se napraví jen zvlášť křiklavé nedostatky. V praxi to navíc znamená, že takový případ dostane u soudu přednost na úkor jiných, které se tím dostávají do průtahů. Podle ombudsmana je takový postup neústavní a neetický.

V řízení soudního systému našel ombudsman i zásadní manažerské chyby. Podle něj například neexistuje dokument, který by vyhodnocoval, jak jsou jednotlivé soudy zatíženy novými případy a jak starými věcmi, a rozděloval počty soudců pro jednotlivé soudy podle toho. Systém také pokulhává v tak běžných situacích, jako jsou odchody soudců na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Stát předsedovi soudu neumožní, aby si za soudce pečujícího o dítě našel náhradu. "Po tuto dobu je soud paralyzován a rozhoduje pomaleji," řekl za Kancelář veřejného ochránce práv Petr Polák.