"Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem," řekla soudkyně v odůvodnění verdiktu. Dodala, že samotná evidence Babiše v archivních svazcích StB neprokazuje jeho vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policii. Zdůraznila rovněž, že neexistuje písemný závazek Babiše spolupracovat s StB. 

Babiš zažaloval slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), který svazky po Státní bezpečnosti spravuje. Majitel holdingu Agrofert vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. Tvrdil, že za komunismu coby pracovník podniku zahraničního obchodu Petrimex přišel do kontaktu s příslušníky StB, kteří se podle něj pouze zajímali o obchodní aktivity Petrimexu. 

Z archivních dokumentů vyplývá, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten letos v dubnu ale u soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. 

Právě Šumanovo svědectví média označovala za klíčové v celém procesu, který začal v červnu loňského roku. I další příslušník StB Andrej Kuľha u soudu dříve vypovídal, že Babišův archivní svazek poukazuje pouze na nevědomou spolupráci současného šéfa hnutí ANO s komunistickou tajnou policií. Kuľha stejně jako Šuman měl coby pracovník StB Babišův svazek na starosti. 

ÚPN naopak předložil soudu několik archivních dokumentů StB, v nichž je zmiňováno jméno agenta Bureše. Za málo pravděpodobnou ústav označil možnost, že by evidence StB byly vykonstruované, když jedna osoba je zmiňována ve více svazcích. 

Slovenský ústav už v minulosti čelil několika žalobám v souvislosti s evidencí lidí v archivních svazcích StB. Většinu předchozích soudních sporů ÚPN prohrál.