Zpravodajství

Bezúročné půjčky, školné pro tisíce Afričanů a další investice v celkové hodnotě 60 miliard dolarů (v přepočtu 1,5 bilionu korun) slíbila Čína na rozvoj Afriky. Čínský prezident Si Ťin-pching to oznámil k příležitost prvního čínsko-afrického summitu, který se uskuteční na africkém kontinentu. 

První z šesti pařížských podniků, kterých se 13. listopadu dotkly útoky džihádistů, se dnes opět otevřel veřejnosti. Zákazníky baru Le Bonne Bierre vítala tabule s nápisem Je suis en terrasse (Jsem na terase), vyjádření soustrasti rodinám pěti obětí a poděkování záchranným složkám.

Českého europoslance za KSČM Miloslava Ransdorfa zadržela švýcarská policie, jak potvrdil mluvčí curyšské policie Marco Cortesi. V rukou policie skončil spolu s trojicí Slováků, kteří se ve čtvrtek pokusili vybrat 350 milionů eur, tedy v přepočtu 9,45 miliardy korun, z účtu na jméno Ransdorf. Dnes policie českého politika propustila na svobodu.

Přestože prezidentu Miloši Zemanovi stále důvěřuje více než polovina občanů, s jeho podporou druhé kandidatury je to horší. Jeho znovuzvolení si podle průzkumu agentury STEM nepřeje 59 procent lidí, kteří věří, že se najde nějaký silný protikandidát. 

Německo se od ledna zapojí do boje proti radikálnímu hnutí Islámský stát. Do Sýrie a Iráku vyšle 1200 vojáků, letadla a válečnou loď, přímého boje se ale zúčastnit nemají. Nasazení armády dnes schválil Spolkový sněm. 

Kyperský ostrov by se po čtyřiceti letech mohl opět sjednotit. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho je dohoda "na dosah ruky", v plánu je vznikl federace se dvěma paralelními systémy. Nyní Severní Kypr uznává pouze Turecko, zatímco zbytek ostrova je členským státem Evropské unie. Jednání o sloučení rozhýbal nález ložiska zemního plynu. 

Dánský parlament nepřijme některé body policejní a justiční politiky, ve kterých si dříve země vydobyla výjimku. Jde například o otázky přistěhovalectví - díky stávajícím výjimkám se země nemusí podílet na přerozdělování uprchlíků. Dánové o tom rozhodli v referendu, kdy požadavek o větší začlenění do EU odmítlo 53,1 procenta občanů.

Snahy o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie a omezování schengenského prostoru jsou podle premiérů visegrádské čtyřky nepřijatelné. V případě vzniku takzvaného mini-Schengenu by zůstaly vně právě země střední Evropy.