Zpravodajství

Rozhodnutí nové britské premiérky Therasy Mayové vybrat si na post ministra zahraničí bývalého londýnského starostu a vůdce brexitové kampaně Borise Johnsona vyvolalo rozporuplné reakce. Vzhledem k dlouhému seznamu jeho diplomatických přešlapů považují média jeho jmenování za špatný vtip. Premiérka už obměnila téměř polovinu osazenstva vlády.

Evropská komise podpořila novou dohodu mezi EU a Spojenými státy o ochraně dat evropských občanů. Takzvaný "Štít EU-USA na ochranu soukromí" (EU-US Privacy Shield) by měl zabezpečit, aby firmy nemohly zneužívat data evropských spotřebitelů, která jsou zpracovávaná ve Spojených státech.

Čína nemá podle mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu územní nárok na ostrovy v Jihočínském moři a nemůže tak přilehlé oblasti považovat za své teritoriální vody. Peking verdikt podle čínských státních médií neuzná a nebude ho respektovat.

Ochranu oznamovatelů korupce, tedy takzvaných whistleblowerů budou řešit novely stávajících zákonů, tedy zákoníku práce či služebního zákona. Návrh, že by zákaz postihu upravovala nová norma, jak navrhoval vicepremiér Andrej Babiš, vláda odmítla.

V databázi OSN se jako jednoslovný název pro Českou republiku objevila Czechia. Dlouho diskutovanou zkrácenou verzi registrovalo ministerstvo zahraničí, její používání však není povinné a i nadále je možné používat název Czech Republic. 

Severoatlantická aliance rozmístí ve východní Evropě čtyři vícenárodní prapory. Dohodli se na tom představitelé zemí NATO na summitu ve Varšavě. Organizace tak reaguje na hrozbu ze strany Ruska, které prý ale nechce izolovat a chce s ním pokračovat v konstruktivním dialogu. Otázka je, jak na kroky aliance bude reagovat Moskva. 

Úřady od příštího roku nabídnou lidem možnost zaplatit správní poplatky či pokuty i prostřednictvím platební karty, nikoli jen v hotovosti, jak je tomu nyní. Umožňuje to návrh v balíku daňových změn, který schválila vláda. Součástí schváleného balíku je i navýšení daňových úlev na děti.

Zpráva Chilcotovy vyšetřovací komise ostře zkritizovala vládu Tonyho Blaira kvůli invazi v Iráku z roku 2003. O vstupu do války tehdejší premiér rozhodl na základě chybných informací a předčasně. Blair přijal za chyby v Iráku plnou odpovědnost, ale odmítá, že by lhal. Jeho stranický následovník v předsednické funkci Jeremy Corbyn se za něj omluvil a invazi označil za příčinu šíření terorismu na Blízkém východě.