Zpráva, kterou sedm let připravovala vyšetřovací komise vedená bývalým vysokým státním úředníkem Johnem Chilcotem, ukázala, že hlavní důvod invaze - hrozba, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení - nebyl opodstatněný.

Británie se prý navíc připojila k invazi v Iráku dříve, než se využily všechny mírové možnosti. Intervence samotná pak byla špatně plánovaná a její důsledky kabinet podcenil, píše se v dlouho očekávané zprávě.

Chilcot však nechal stranou záležitost, která dodnes rozděluje britskou veřejnost, tedy otázku, zda bylo rozhodnutí o válce zákonné či nikoli. "Vyšetřování se nevyjadřuje k tomu, zda byla vojenská akce legální. Naproti tomu jsme však došli k závěru, že okolnosti, za nichž se rozhodovalo o tom, že vojenská akce má zákonný rámec, vůbec nebyly uspokojivé," řekl šéf komise novinářům.

Blair zahájil invazi v dobré víře

"Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či z podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, učinil jsem ho v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země," uvedl po zveřejnění zprávy komise v prvním prohlášení bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.

Blair však zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. "Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv," uvedl. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. Britská vláda podle něj zároveň zásadně podcenila situaci, která může nastat po válce.

Corbyn se za invazi omluvil a zkritizoval Blaira

Šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na zveřejnění zprávy Chilcotovy komise ostře zkritizoval Blairovu vládu a iráckou válku označil za akt vojenské agrese. "Víme, že parlament byl před začátkem konfliktu uveden v omyl a parlament by měl po třinácti letech rozhodnout, jak se s tím vyrovnat," řekl Corbyn poslancům. "Ti, které Chilcotova zpráva označuje jako osoby, jež přijímaly rozhodnutí, musí nést následky svých činů," dodal.

Na pozdější tiskové konferenci se Corbyn za rozhodnutí učiněné v roce 2003 členy jeho vlastní strany omluvil. "Omlouvám se za rozhodnutí naší tehdejší vlády, která tuto zemi zavedla do katastrofální války," řekl předseda největší opoziční strany.

Podle šéfa labouristů není pravda, že lidé, kteří byli v roce 2003 proti britské účasti ve válce v Iráku, podcenili nebezpečí režimu Saddáma Husajna. "Jít do války bez souhlasu OSN bylo velice nebezpečné," řekl Corbyn. Důsledkem konfliktu bylo podle jeho slov rozšíření hrozby terorismu nejen na Blízkém východě, ale i v samotné Británii.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.