Zdraví

Letos byla zima dlouhá a nástup léta naopak rychlý. Náš organizmus je vyčerpaný a zatížený toxiny. V důsledku toho jsme unavení a zesláblí. Co udělat proto, abychom se zase cítili fit? Máme pro vás několik tipů.

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.

Olupující se, drsné nebo popraskané rty? Víte, že stačí pouhé tři vteřiny denně, které rtům věnujete v koupelně, a budou za pár dnů jako sladké sametové jahody? Klíčem k úspěchu je totiž peeling a prokrvení v různých podobách. Pár vteřin tak dokáže rty ozdravit a vyléčit i z dlouhodobých problémů s osycháním nebo praskáním.

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.  

Ranní šálek čaje či kávy, čištění zubů nebo příprava večeře. Na první pohled běžné každodenní činnosti, které jako stereotypy ani nevnímáme. Přesto jimi jsou. Stereotypy ale mají několik podob, které nás mohou pozitivně naladit, ale i stáhnout ke dnu.