Vladimír Dlouhý, který mezi lety 1992 až 1997 zastával post ministra průmyslu o obchodu, tvrdí, že politici příliš tlačili na zavedení eura a teď za to prostřednictvím řecké krize trpí. Nelehká situace jihoevropského státu má hned několik řešení, ale každé z nich bude společnou evropskou měnu velmi bolet.

Společná měna státy rozděluje

Přijetí společné evropské měny mělo upevnit stabilitu EU, urychlit hospodářský rozvoj všech regionů a v konečném důsledku mělo vést i k vytvoření užší politické unie evropských států. Podle Vladimíra Dlouhého se však ukazuje, že euro evropské státy spíše rozděluje. Chudší státy si díky němu mohli v minulosti více půjčovat a bohatší státy na to teď doplácí.

„Rozpad eurozóny už nelze vyloučit a je to smutný paradox: poválečná evropská integrace dosáhla úžasných věcí, ale netrpělivost a pýcha politiků při zavedení eura může dílo zase zničit. Dá se totiž předpokládat, že úplný rozpad eurozóny by byl - alespoň na nějakou dobu - i rozpadem jednotného trhu a schengenského prostoru a to by bylo velmi špatně," upozorňuje Dlouhý.

Pozor na odklon od eura

Euro přitom zaručuje, že se případný krach Řecka dotkne všech států, ve Španělsku, Portugalsku či Itálii by mohl řecký případ vyvolat obdobný scénář. Bohatší státy by tak musely finančně pomoci i jim a to už by obyvatelé Německa či Finska nemuseli unést. Mohli by své politiky dotlačit i k odchodu s eurozóny.

Možnou cestu představuje řízený bankrot Řecka, ale i ten sebou ponese nemalé náklady a možný bankrot několika firem.  Přesto jde podle Dlouhého o mnohem přijatelnější scénář, než je např. odklon země od EURA a návrat k drachmě. Tento krok by pouze nastartoval inflační spirálu a celý proces by pravděpodobně skončil nezvladatelnou sociální a následně politickou nestabilitou v zemi.