Spasí Česko povinná maturita z matematiky?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: red

Návrh ministra Chládka na zavedení povinné maturity z matematiky za čtyři roky s výjimkou některých uměleckých školy vyvolal žhavé diskuse nejenom na blozích a sociálních sítích. Otázkou ovšem je, zda chystaná novela, kterou by ministr rád předložil vládě už v příštím roce, nezakrývá stále neexistující jasnou koncepci výuky matematiky na středních potažmo základních školách.  

Povinná maturita z matematiky děsí žáky stejně jako jejich rodiče

Povinná maturita z matematiky děsí žáky stejně jako jejich rodiče,zdroj: isifa/Lidové noviny/

Nad případným zavedením povinné maturity z matematiky se strhl boj mezi těmi, kteří už maturitu z matematiky absolvovali (nebo jsou studenty či absolventy převážně technických oborů) a mezi těmi, které toto zavedení postihne (žáci ZŠ a jejich rodiče) a studenty či absolventy humanitních oborů. V otázce zavedení povinné maturity z matematiky nejsou jednotní ani odborníci. Jádro problémů může být ale někde jinde.

Není totiž jisté, zda tento nápad není jen prostou odpovědí na zvýšenou poptávku po technických oborech na pracovním trhu. Nikde ovšem není psáno, že tato poptávka musí být věčná a ani není jasné, jestli jí zavedení povinné maturity z matematiky uspokojí. 

Pozor na optimismus

Víra v to, že povinná maturita z matematiky automaticky přivede větší procento uchazečů na technické obory VŠ, není vůbec opodstatněná. Stejně jako předpoklad, že se tím zvýší konkurenceschopnost absolventů českých středních a vysokých škol v porovnání s Asiaty. Jde však jen o zbožné přání, které zcela přehlíží fakt, že úspěch asijských států (a pracovníků z těchto zemí) je v něčem docela jiném, než v brilantním zvládání počtů. Skeptický přístup si zaslouží i první případ s navýšením počtu studentů na technických vysokých školách.

Je absurdní, že jsou to firmy, které si ztěžují na nedostatečnou připravenost absolventů právě na technických oborech, a těžko si představit, že by to jako mávnutím kouzelného proutku změnila povinná maturita z matematiky a stávající velmi mírné požadavky na přijímací zkoušky v některých technických oborech na VŠ.

Nabízí se ovšem další otázka. Pokud bude chystaná povinná maturita z matematiky tak jednoduchá, že ji udělá pomalu každý (nestalo se něco podobného státní maturitě z češtiny?), jak moc bude relevantní pro vysoké školy, nebo lépe pro přijímací řízení na VŠ? Ambiciozní Scio testy přitom nejsou výhodou. Otázkou totiž je, zda se povinná maturita za matiky nedělá tak trochu i kvůli nim. 

Hurá-fáze v českém školství

Otázky vyvolává i samotný proces zavádění maturit. K zavedení povinné maturity z matematiky bude potřeba upravit stávající standardy a zavést některé zásadní změny do výuky, například zvážit, zda je hromadné vyučování matematiky efektivní. 

Změnit se bude muset také katalog požadavků pro matematiku a samozřejmě i učebnice. Rekonstrukcí by měla projít i příprava budoucích učitelů matematiky na středních i základních školách. To samo o sobě stojí čas a peníze. Nikdo v současné době doposud neřekl, kolik to bude stát a jak dlouho to bude trvat.

S ohledem na porodní bolesti současné podoby státní maturity není divů, že rodiče a jejich děti propadají panice. Také to, že si čeští zákonodárci libují v nesystémových krocích, vzbuzuje spíše rozpaky než nadšení. Jednoduché tvrzení typu "prostě to zavedeme" by současnou krizi, ve které se české školství už několik roků potácí, mohlo prohloubit. Aktuální návrh a diskuse kolem něj je "hurá" fáze, ve které nadšení a emoce převládají nad racionálními kroky. Ministr Chládek staví dům od střechy.

Jednou možná ano, ale koncepčně

Neznamená to ale, že povinná maturita z matematiky neměla smysl. Bez matematiky se neobejdou humanitní obory ani společenské vědy. Vyhnout se jí nelze ani v některých uměleckých oborech (hudební teorie, perspektiva, teorie zlatého řezu).

K matematice lze přistupovat různým způsobem a určitě ji lze zatraktivnit i žákům středních škol. Na druhou stranu zase nejde dělat z matematiky spásnou oblast pro celé školství, kterému v současné době chybí jasnější vize a koncepce budoucího směřování.

Na druhou stranu by za aktuální situace měla vzniknout širší společenská diskuse nad obecnou českou vzdělaností, nebo jinak nad sumou znalostí a dovedností, které by měl absolvent ZŠ, SŠ i univerzity zvládnout a být tak připraven pro praktický život. Měli bychom se ptát, co česká společnost od školství očekává? To ale bude chtít jinou podobu diskuse, než je v současnosti ta, která se odehrává ve virtuálním prostoru internetových diskusí. Otevřenou veřejnou diskusi by mělo podnítit samo ministerstvo, nebo přímo sám ministr. Ten se ale už pevně rozhodl. Otázkou je, zda ovšem české školství má čas na to zjistit, jestli se rozhodl dobře.

Autorem je externí spolupracovník redakce Pavel Lopušník

Tagy: Česko státní maturity Sobotkova vláda česká vláda české školství vzdělání a výchova

Zdroje: Vlastní