Nehoda, která zasáhla startovací komplex 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, se stala jednou z nejvážnějších poruch ruské pilotované kosmonautiky za poslední roky. Přestože samotný start Sojuzu MS-28 proběhl úspěšně a posádka ve složení Sergej Kud-Sverčkov, Sergej Mikajev a americký astronaut Christopher Williams dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici bez komplikací, záběry z dronu odhalily realitu, která zaskočila i profesionály: masivní mobilní servisní kabina rampy ležela převrácená vzhůru nohama hluboko v plamenném příkopu. To, co mělo být rutinním postupem předstartovní přípravy, se změnilo v kolaps zařízení, které bylo klíčové nejen pro techniky, ale pro celý ruský program pilotovaných letů.

Servisní kabina, vyrobená ještě v 60. letech, běžně zajišťuje přístup k motorům prvních dvou stupňů rakety Sojuz a technikům poskytuje možnost provádět kritické operace těsně před startem. Před startem se zasouvá na kolejnicích do výklenku pod rampou a je upevněna kovovou clonou se dvěma zámky. Podle prvních zjištění zámky buď nebyly správně zajištěné, nebo jednoduše nevydržely obrovský tlakový rozdíl, který vznikl při zážehu motorů. Síla proudících plynů kabinu doslova vysála z výklenku a vrhla ji dvacet metrů dolů do betonového příkopu. Z konstrukce vážící 144 tun zůstala zdevastovaná masa kovu, kterou odborníci označili za neopravitelnou.

Start Sojuzu MS-28zdroj: Profimedia.cz

Nehoda okamžitě zastavila pilotované i nákladní ruské mise. Bajkonur v Kazachstánu je totiž jediným místem, odkud Rusko může vysílat posádku na oběžnou dráhu. Alternativní rampy jsou buď na nevyhovující zeměpisné šířce, nebo postrádají certifikaci pro pilotované lety. Vostočnyj navíc není vhodný kvůli nouzovým přistávacím koridorům vedoucím přes horské oblasti a oceán a jeho servisní věž není kompatibilní se záchranným systémem SAS. O rampě v Kourou nelze uvažovat kvůli sankcím. Jinými slovy: Rusko se ocitlo bez funkčního portálu pro vysílání lidí do vesmíru.

Dalším zasaženým programem je zásobování ISS. Nákladní loď Progress MS-33, která měla startovat 21. prosince, bude muset být odložena a na stanici tak s vysokou pravděpodobností nedorazí tradiční novoroční zásilky a přídavné vědecké vybavení. NASA a Roskosmos dosud neuvedly, jak budou situaci řešit. USA mohou dočasně pokrýt potřeby ISS pomocí lodí Dragon, ale dlouhodobé plánování posádek je téměř nemožné bez předvídatelnosti ruských startů.

Posádka Sojuzu MS-28zdroj: Profimedia.cz

Cesta k obnově: náhradní kabiny, rizika a nejistoty

Roskosmos uklidňuje veřejnost prohlášením, že má k dispozici náhradní díly a že škody budou brzy odstraněny. Podle informací z ruského průmyslu se skutečně ve skladech nachází sada komponentů pro údržbovou kabinu. Jenže montáž nové konstrukce je pouze část problému. Pád kabiny mohl poškodit další části rampy, včetně kolejnic, nosných prvků a samotného betonového příkopu. Přesné rozsahy poškození nyní zjišťují experti a jejich práce zabere týdny, možná měsíce.

Nadějí může být demontáž kabiny z některé nevyužívané rampy. Gagarinův start však byl nedávno přeměněn na muzeum a demontáž historické konstrukce bude logisticky i politicky komplikovaná. V Plesecku sice existují nepoužívané rampy pro Sojuzy, ale ty jsou určeny pro jinou konfiguraci raket. Další možností je výroba zcela nové kabiny, ale poslední dva kusy vyrobené v závodě Ťažmaš v Syzrani zabraly zhruba dva roky. To je čas, který si ruská pilotovaná kosmonautika jen těžko může dovolit.

Převrácená servisní kabina rampyzdroj: Profimedia.cz

Odborné odhady doby obnovy se liší. Optimistická varianta počítá s několika měsíci, pesimistická s až třemi lety. Přitom další pilotovaná mise Sojuzu MS-29 je plánována na 14. července 2026. Aby z této rampy mohla odstartovat posádka, musí jí předcházet alespoň jeden nepilotovaný start, který ověří bezpečnost systému. To znamená, že i pokud se podaří opravy urychlit, bude harmonogram mimořádně napjatý.

V kontextu současného globálního napětí má incident i geopolitický význam. Ruská invaze na Ukrajinu výrazně zatížila vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, přesto vesmír zůstával jednou z posledních oblastí, kde spolupráce fungovala. Nynější havárie však tuto spolupráci znovu narušuje a znesnadňuje provoz ISS, která má sama před sebou posledních několik let existence. Každý odklad, každá komplikace a každá porucha může znamenat zdržení v už tak napjatém harmonogramu.

Pád servisní kabiny na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak není jen technickou nesnází. Je to symbol hlubší krize ruské kosmonautiky, která se potýká se stárnoucí infrastrukturou, nedostatkem financí i technologickou stagnací. Událost může dlouhodobě změnit dynamiku světových pilotovaných letů a zanechat výraznou stopu ve způsobu, jakým svět plánuje a provozuje své orbitální programy.