Data, která v pondělí zveřejnil americký Institut řízení dodávek (ISM), nikoho v Bílém domě nepotěšila a ukazují na vážný problém. Index aktivity ve zpracovatelském průmyslu, který je páteří desetiny celé americké ekonomiky, se propadl na varovných 48,2 bodu. Sletěl tak z říjnových 48,7 bodu ještě hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici. Ta je přitom magickou čarou, která v ekonomii odděluje růst od úpadku. Analytici, kteří v anketě agentury Reuters doufali v alespoň mírné oživení na 49 bodů, zůstali v šoku. Trumpova strategie se tak v přímém přenosu obrací proti těm, které měla původně chránit.

Místo práce přicházejí výpovědi

Největším a nejsmutnějším paradoxem celé situace je drtivý dopad na zaměstnanost. Prezidentova cla sice měla zajistit práci Američanům a vrátit montovny domů, ale firmy pod tlakem rostoucích nákladů dělají pravý opak. Propouštějí zaměstnance a volná místa nechávají demonstrativně neobsazená. Nejvíce bití jsou výrobci dopravních prostředků a zařízení, kteří už otevřeně přiznávají, že jim dochází trpělivost. V průzkumu ISM natvrdo uvedli, že „začínají zavádět trvalejší změny kvůli celnímu prostředí, což zahrnuje snižování počtu zaměstnanců, nové pokyny pro akcionáře a posilování výroby v zahraničí, která by jinak byla určena na export do USA“. Místo hesla "America First" tak sledujeme absurdní divadlo, kdy se výroba určená pro americký trh raději přesouvá za hranice, jen aby se firmy vyhnuly chaosu, který panuje doma.

Chaos za miliardy dolarů

Celní válka není levná záležitost a účet za ni je astronomický. Trump v květnu uvalil 25procentní cla na dovoz vozidel a autodílů v hodnotě přes 460 miliard dolarů ročně. Ačkoli později přišly určité úlevy pro vybrané země a specifické motory, od 1. listopadu dopadla na trh další těžká rána v podobě nových cel na těžká nákladní vozidla. Ekonomové jen nevěřícně kroutí hlavou nad nestabilitou trhu. Stephen Stanley ze Santander US Capital Markets k situaci trefně poznamenal, že „Výrobní sektor je i nadále zatížen nepředvídatelnou celní krajinou“. Zatímco odvětví počítačů a strojů drží nad vodou současná mánie okolo umělé inteligence a masivní investice do technologií, tradiční sektory trpí. Dřevařské podniky, textilky i chemický průmysl hlásí problémy a pokles výroby, který mají na svědomí právě dovozní cla.

Právní bitva a nejistá budoucnost

Aby toho nebylo málo, nad celým Trumpovým plánem visí hrozba soudní prohry, což situaci ještě zhoršuje. Soudci Nejvyššího soudu USA nedávno vyjádřili vážné pochybnosti o tom, zda jsou tato cla vůbec legální. To však trhy neuklidnilo, spíše to přililo olej do ohně. Agentura Reuters situaci glosovala skepticky s tím, že „Mrak nejistoty kvůli clům se pravděpodobně jen tak brzy nerozplyne“. Investoři se děsí toho, co přijde, pokud soud cla skutečně zruší. Prezident Trump totiž není známý tím, že by ustupoval, a mohl by zareagovat nepředvídatelně. Agentura Reuters dodala, že „To přiživilo spekulace o jejich zrušení a vyvolání dalšího chaosu, jelikož se všeobecně očekává, že Trump v případě nepříznivého soudního rozhodnutí zvolí jinou taktiku“. I přes varování ekonomů, že zašlou slávu amerického průmyslu nelze obnovit silou kvůli nedostatku lidí a strukturálním změnám, Bílý dům pokračuje v kurzu, který zatím přináší více škody než užitku.