Dalajlama usiluje o autonomii v rámci Číny a při prosazování tohoto cíle hají nenásilnou cestu. To byl také hlavní důvod, proč dostal v roce 1989 Nobelovu ceny za mír. Peking však tohoto muže považuje za protičínského separatistu a na jeho setkání se západními představiteli vždy reaguje popuzeně.

Norská konzervativní vláda, která převzala moc loni, si stanovila za jednu z priorit zlepšení vztahů s Čínou. Ty klesly na bod mrazu poté, co Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010 vězněný čínský disident Liou Siao-po.

"Téměř čtyři roky nebyly mezi Norskem a Čínou žádné kontakty na politické úrovni," řekl podle AP mluvčí norského ministerstva zahraničí Frode Andersen. "Vláda na základě pečlivého zvážení rozhodla, že se během nadcházející návštěvy dalajlamy neuskuteční žádné setkání s úřady," dodal.

Po udělení Nobelovy ceny Liouovi Peking přerušil rozhovory s Norskem o uzavření dohody o volném obchodu a zavedl restrikce na dovoz norských lososů. V roce 2012 navíc vynechal Norsko na seznamu evropských zemí, jimž nabídl bezvízové cesty do Číny.

Setkání vysokých norských činitelů s dalajlamou by nyní nepochybně špatné vztahy ještě víc zhoršilo. Kritici rozhodnutí vlády ale poukazují na to, že Norsko bohaté na ropu si může dovolit postavit se Číně.

Podobný odstup od dalajlamy se rozhodli zaujmout i nástupci Václava Havla v čele českého státu Václav Klaus a Miloš Zeman, ale rovněž bývalý premiér Petr Nečas. Současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si při nedávné návštěvě Číny vysloužil kritiku opozice a obhájců lidských práv za podpis společného česko-čínského prohlášení, podle něhož Česko nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoli podobě.

Tibetský duchovní vůdce byl přítelem Václava Havla a bývalý český prezident se s ním setkal naposledy v roce 2011 jen několik dní před svou smrtí.