V hale kancelářské budovy v hlavním městě Mexika před časem vítal lidi procházející kolem digitální billboard podporující jednoho z kandidátů do Kongresu. Zatímco na něm na kratší či delší dobu spočinuli očima, netušili, že billboard si na oplátku prohlíží je.

Uvnitř byla kamera zachycující výrazy jejich tváří, které posílala dál přes algoritmus čtoucí jejich citové reakce, jako je štěstí, překvapení, hněv, nechuť, strach či smutek, napsal list The New York Times.

Se vší touto nevědomky poskytovanou zpětnou vazbou mohla kampaň průběžně upravovat šířené poselství - obrázky, zvuky i slova - a vytvořit verzi, která by se voličům mohla líbit víc.

Po celém světě se vůdci politických kampaní snaží zjistit údaje o voličích a jejich názorech, které by je mohly posunout k vítězství. Na řadě míst to už nyní znamená kontroverzní praktiku známou jako neuromarketing, anebo v tomto případě neuropolitika.

Billboardy, které vás pozorují

Technologie, jako je sledování pohybu očí, sledování srdečního rytmu, dýchání nebo elektromyografie tváře se už dlouho používají v naději, že pomohou posunout hranice marketingu a vývoje produktů.

Ovšem jejich využívání politickými stranami a vládami je sílícím fenoménem, který evokuje futuristické scény z filmu Minority Report, v němž děsivě dobře informované billboardy skenují oči lidí a oslovují je jménem.

Tyto praktiky už se staly terčem útoku ze strany vědců, kteří provozovatele neuromarketingu obvinili, že prodávají "pavědu".

Jejich skepse ale neodradila politické strany v mnoha částech světa. Podle záznamů z předvolebních kampaní už volební štáby prezidentů a premiérů na nejméně třech kontinentech najaly vědecké konzultanty na skenování mozků, těl a tváří voličů, to vše s cílem zvýšit svou emoční rezonanci s voličstvem.

Někde funguje, někde ne

V Mexiku kampaň prezidenta Enriqua Peñi Nieta i jeho strany PRI zapojila nástroje na měření mozkových vln, kožní galvanické reakce, srdečního tepu či výrazu obličeje už při prezidentské kampani v roce 2012.

A před časem strana využila obličejové kódování, aby jí pomohlo vybrat toho nejlepšího kandidáta, prozradil jeden z konzultantů.

V Polsku premiérka Ewa Kopaczová a její strana Občanská platforma (PO) úzce spolupracovaly s neuromarketingovou firmou před volbami, které se konaly minulý měsíc a skončily pro ně prohrou.

V loňském roce tým usilující o znovuzvolení prezidenta Juana Manuela Santose navázal spolupráci se stejným neuropolitickým konzultačním týmem, který radí mexické vládní straně - a vyhrál.

"Nudíte voliče!"

V Turecku najal premiér Ahmet Davutoglu a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckou neuromarketingovou společnost před volbami v červnu letošního roku.

S pomocí celé škály technik včetně mozkových vln, očí, výrazů či srdečního tepu dobrovolníků zkoumaných v laboratořích firmy v Istanbulu společnost varovala, že Davutoglu svými projevy voliče emočně neoslovuje.

Strana při červnovém hlasování ztratila parlamentní většinu, ale ve volbách, které se tento měsíc musely opakovat, protože AKP nedokázala sestavit vládu, už znovu s převahou zvítězila.

I ty, Hillary?

Neuromarketingoví konzultanti uvádějí, že provádějí podobný výzkum ve více než desítce zemí včetně Argentiny, Brazílie, Kostariky, Ruska, Salvadoru, Španělska - a v podstatně menší míře také ve Spojených státech.

Jedna neuromarketingová firma uvedla, že spolupracovala s prezidentským volebním štábem Hillary Rodham Clintonové, aby jí pomohla zlepšit zacílení na voliče a poselství, jež k nim vysílá.

Joel Benenson, hlavní stratég kampaně Clintonové, ovšem odmítl tuto záležitost jakkoli komentovat s tím, že "nehodlá mluvit o tom, jakou metodologii štáb používá nebo nepoužívá".