Zákon v současné době umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.

"Stát ušetří náklady spojené s obviněných za mřížemi a zároveň podpoří jejich (re)socializaci a prevenci proti recidivě tím, že se obvinění nedostanou do kontaktu s vězeňským prostředím, zůstanou v kontaktu s rodinou, přáteli, nepřijdou o práci a podobně," uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Pelikán je přesvědčen, že by náramky mohly najít uplatnění zejména u takzvané útěkové vazby, kdy existuje nebezpečí, že se dotyčný pokusí utéct. Do provozu by podle něj mohly být náramky nasazeny od začátku příštího roku. Změny ještě musí projít Parlamentem.

"Elektronická kontrola spolu s dalšími uloženými povinnostmi, především s povinností zdržovat se ve stanovený čas v určeném obydlí, dává navíc šanci vštípit pachatelům určité návyky a naučit je pravidelnému dennímu režimu nikoliv v nápravném zařízení, ale v jejich vlastním prostředí," uvedlo k návrhu již dříve ministerstvo. Podle některých odborníků je prý pachatel v domácím prostředí mnohem silněji motivován k proměně v řádného občana.

Náramek nebude pro každého

Novinka by se týkala těch obviněných, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, avšak na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nepostačovalo uložení alternativního opatření - například peněžité kauce či dohledu probačního úředníka.

Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a navíc i policie, která by obviněného zadržela.

Změna si podle důvodové zprávy vyžádá jednorázové vstupní náklady ve výši zhruba 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady ve výši zhruba 12,5 milionu. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které by zároveň chtělo zajišťovat provoz monitorovacího centra.

Novinka by měla nabýt účinnosti od března 2016. Systém elektronického monitoringu v Česku zatím vůbec nefunguje, ministerstvo v minulosti totiž opakovaně zrušilo tendr. Premiér Bohuslav Sobotka opakovaně prohlásil, že zavedení náramků považuje za jeden z klíčových úkolů resortu. Ministerstvo by rádo vybralo dodavatele do konce letošního roku, počátkem roku 2016 chce zahájit zkušební provoz.