Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se je už dlouho pokoušejí rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI), napsal server stanice CNN.

V Kambodži se otevřely brány do chrámového komplexu Angkor, chráněného archeologického naleziště a jednoho z nejnavštěvovanějších míst v zemi. Největší letiště v asijském státě se nachází nedaleko tohoto majestátního lidského výtvoru.

Ani ten sebelepší vynález není k ničemu, pokud se o něm nikdo nedoví. To platí i o slavné značce hodinek Rolex, kterým před 96 lety udělala skvělou reklamu statečná dálková plavkyně.

Japonsko eviduje oživení cestovního ruchu téměř na úroveň před pandemií, a to i přes nižší počet cest z Číny. Turisté si pochvalují nízké ceny, země vycházejícího slunce přitom patří mezi nejdražší destinace. Situace se však po covidu obrátila.

Západní podpora izraelského odvetného útoku na Pásmo Gazy uškodila úsilí o dosažení shody s významnými rozvojovými zeměmi na odsouzení ruské války proti Ukrajině, varují někteří činitelé a diplomaté podle listu Financial Times (ZDE). Reakce na útok islamistické radikální skupiny Hamás na Izrael ze 7. října podle některých činitelů maří měsíce práce na vykreslení Moskvy jako globálního vyvrhele za porušování mezinárodního práva a vystavuje Spojené státy, Evropskou unii a jejich spojence obvinění z pokrytectví.

I přes vědecký pokrok ve 21. století stále nevíme, která je nejdelší řeka světa. Většina kartografů v této souvislosti zmiňuje Nil, brazilští vědci však nesouhlasí. Chystají proto „dobrodružnou“ výpravu na kajacích s cílem změřit Amazonku.

Čínské automobilky expandují na evropský trh s elektromobily a díky cenové dostupnosti, designu a řadě funkcí se těší rostoucí oblibě. Ohrožují tak zavedené domácí značky v odvětví, které je klíčové pro energetickou transformaci Evropy.

Lidé se stanou vegetariány nejčastěji z ekologických, náboženských či kulturních důvodů. Některé z nich ale maso i přes oddanost jejich „ideologiím“ stále přitahuje. Nejen zdraví, ale i naše stravování totiž podle vědců ovlivňuje genetika.