Magazín

Středeční schůzka německého a ruského prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a Vladimira Putina nic zajímavého nepřinesla - kromě obvyklých frází o "nutnosti posílení důvěry a zlepšení vztahů, překonání odcizení a nalezení dlouhodobých řešení existujících krizí". Šlo nicméně o první cestu německé hlavy státu do Moskvy po sedmi letech, která navíc symbolicky připomněla dvě letošní jubilea: Pětisté výročí reformace a sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Zajímavá pasáž čerstvé výroční zprávy Bezpečnostní informační služby je věnována zadávání veřejných zakázek v Česku. Zpráva se týká roku 2016, kdy v říjnu začal platit nový zákon o veřejných zakázkách. Kvůli tomu se řada zadavatelů snažila své zakázky dokončit ještě za platnosti starých pravidel, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Nenapadla vás po volbách zneklidňující otázka: Kdo teď, u Jóviše, zařídí světový mír?  KSČM, jediná strana, která měla tento cíl jako volební prioritu, ve volbách propadla. 

Devatenáctému sjezdu čínských komunistů nechybělo nic z odvěkých atributů podobných bolševických akcí: opět šlo o kombinaci tajemnosti a pompéznosti, která má potvrdit neotřesitelné právo svých vůdců pokračovat ve vládnutí. Hlavní hvězdou sjezdu přitom nebyl Si Ťin-pching ani s napětím očekávané závěrečné jmenování stálého výboru politbyra, ale partaj jako taková. Sjezd vstoupí do dějin jako milník posílení a upevnění moci komunistické strany – nejen v rámci Číny, ale v celosvětovém měřítku.

V parlamentních volbách se povedlo zazářit teplickému radnímu Dominikovi Ferimu (TOP 09). Osobitý mladík, který je známý především díky svým mnohdy kontroverzním a provokativním aktivitám na internetu, se stal historicky nejmladším poslancem a předzvěstí příchodu internetové generace do politiky.

Zpravodajská agentura Reuters shrnula minulý týden příběh raketového úspěchu české společnosti Home Credit v Čínské lidové republice. Ukazuje, kdo a jak moc vydělal na obratu v české zahraniční politice směrem k Číně.

Lidé ani netuší, jak výrazně, a přitom nenápadně prorůstá krajně pravicové myšlení do občanské společnosti. To není tvrzení politika, novináře ani politologa, ale mladé dámy, která velmi dobře ví, o čem mluví. Němka Heidi Benneckensteinová vyrůstala mezi neonacisty a od dětství se jí tato ideologie vštěpovala do hlavy. Před šesti lety se jí podařilo z tohoto prostředí vycouvat a nyní o tom ve svých 25 letech napsala knihu.

S rychlým postupem irácké armády se představitelé kurdské autonomní oblasti probouzí ze snu o nezávislosti. Ztráta Kirkúku prakticky vyloučila ekonomickou udržitelnost samostatného státu a Irácký Kurdistán čelí obklíčení ze všech stran i vnitřním konfliktům.