Šimůnková působila například v Nadaci Naše dítě, má advokátní zkoušku. Podílela se na přípravě legislativy neziskového sektoru, legislativy týkající se dětí a dětských práv, internetové bezpečnosti, domácího násilí a podobně. Je zakladatelkou a manažerkou Linky právní pomoci, na které veřejnost dostává bezplatnou právní pomoc v oblasti dětských práv. Byla také členkou pracovních skupin při ministerstvu spravedlnosti pro otázky mezinárodních únosů dětí a pro mediaci v netrestních věcech.

Česko nemá zmocněnce pro lidská práva, který předsedá také stejně zaměřené vládní radě i radě kabinetu pro záležitosti romské komunity, od poloviny září. Tehdy vláda z této funkce odvolala Kocába. Ještě předtím zrušila funkci ministra pro tuto oblast.

Nečas za to, že zmocněncova funkce stále není obsazena, sklízel kritiku už loni. Začátkem listopadu se nechal slyšet, že kandidáta má.

Spekulovalo se o několika kandidátech

Koncem ledna o urychlené vybrání nového zmocněnce žádala v otevřeném dopise premiéra šestice členů vládních výborů. Mezi nimi byla bývalá ministryně pro menšiny Džamila Stehlíková (SZ), která zasedá ve výborech pro práva dítěte a pro sexuální menšiny. Pisatelé hrozili tím, že z poradních orgánů kabinetu odejdou.

Premiér si loni za svého poradce pro menšiny vybral šéfa konzervativního Občanského institutu Romana Jocha. Jeho vyjádření již několikrát vyvolala protesty ochránců lidských práv. Média spekulovala na podzim o tom, že by se vládní zmocněnkyní mohla stát bývalá poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques. Nečas však řekl, že tento návrh nebyl nikdy na pořadu dne.

Zmocněnec pro lidská práva předsedá některým vládním radám a řídí jejich činnost. Garantuje také vypracování koncepcí ochrany lidských práv v Česku. Chystá návrhy opatření a právních změn, které se týkají menšin. Kocáb začal připravovat mimo jiné zákon o agentuře pro začleňování Romů.