Za minimální pozornosti evropských médií se v posledních týdnech rozhodovalo o impeachmentu hned dvou hlav států sdružených v hospodářském uskupení BRICS. Kromě brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové, jejíž odvolání schválila Sněmovna reprezentantů před dvěma týdny, čelil hrozbě odvolání také Jacob Zuma z Jihoafrické republiky. Muž přezdívaný "teflonový prezident" však dostál své přezdívce a z hlasování vyšel vítězně, zatímco po něm stéká další ze série skandálů.

Když se Sněmovna reprezentantů v neděli večer konečně dostala k hlasování o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové, probíhalo v typicky brazilské atmosféře. Především se protáhlo na několik dlouhých hodin, protože poslanci k vlastnímu hlasu připojovali všemožné zprávy a věnování. Nejčastěji rodinným příslušníkům. "Pro moje děti! Pro Marinu, Julietu a Renza," vyjmenoval svoje potomky poslanec Renzo Braz. Poslankyně Renata Abreu zase hlasovala "pro mého manžela Gabriela a mého syna Rafaela". A jeden z jejich kolegů se pro jistotu k mikrofonu ještě vrátil, protože zapomněl pozdravit svého syna.

Mohlo by se zdát, že mimo Spojené státy je Donald Trump snad ještě nepopulárnější než v Americe. Jeho zvolení se obává řada světových státníků dokonce včetně papeže Františka a novináři většiny médií ho líčí jako potenciálně nebezpečného autokrata. Přesto, anebo možná právě proto, nachází příznivce na neobvyklých místech pro republikánského kandidáta. 

Po letech pádu do nicoty se Libyi blýská na lepší časy. Do země připlula v pořadí již třetí vláda v čele s ministerským předsedou Fáizem Sarrádžem, aby se usadila v hlavním městě. A vzápětí se mezinárodně neuznávaná, problémová islamistická vláda překvapivě vzdala moci ve prospěch Sarrádžovy "vlády národní jednoty". Libye ale zdaleka nemá vyhrálo.