S rektorem ČVUT Petrem Konvalinkou o kvalitě současných studentů, problémech s matematikou, o financích, příjmech z patentů i o sporech a problémech na uznávané české univerzitě. 

ČVUT je bohatá univerzita s ročním rozpočtem kolem pěti miliard korun. Přesto po celý letošní rok hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Mohou za to spory mezi částí Akademického senátu a rektorem Petrem Konvalinkou – především o smysl a fungování nedávno dobudovaného Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).

Doma vede Čína ostrou kampaň za očistu škol od západního vlivu. Na Západě však zřizuje při místních univerzitách své vlastní instituce ideologického vlivu. Česká republika není výjimkou. 

Po tzv. červencovém puči v Turecku a následných čistkách oslovila řada tureckých akademiků české univerzity se žádostí o pomoc. Jako první zareagovala Univerzita Palackého v  Olomouci, kde již někteří z pronásledovaných začali působit, píše Jakub Mikel na webu Hlídací pes. 

Statistiky mluví jasně. Čím vyšší vzdělání, tím lepší výplata. Investovat do vysokoškolského vzdělání se Čechům vyplatí. Jenže i když máme v Česku bezplatné veřejné školství, řada studentů školu nedodělá kvůli penězům. Práce při studiu jim v tom paradoxně nepomáhá, ale škodí.

Kdepak univerzita v Boloni, nejstarší nepřetržitě fungující univerzita na světě leží v marockém městě Fes. Za přístup ke vzdělávání mohli tehdejší muži poděkovat muslimské ženě. Univerzita Karavajín se zároveň může chlubit nejstarší knihovnou. Poprvé od roku 859 se do ní dostane i veřejnost.

Každoročně odchází víc než polovina maturantů studovat vysokou školu. Nedevalvovala ale masa absolventů hodnotu vysokoškolského diplomu na úroveň maturitního vysvědčení? Kdekdo tvrdí, že česká společnost je "převzdělaná", protože davy vysokoškolsky vzdělaných se nedokáží uplatnit na pracovním trhu. Zdroj problému leží někde jinde.

Tvrdé diskuse, které rozdělovaly společnost, lze v českých dějinách najít často. Důležité ale je, aby spolu protivníci dokázali dál civilizovaně žít, tvrdí rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Nyní podle něj ve veřejné diskusi zaznívá spoustu nehorázností a kultura veřejného diskutování se v Česku postupně snižuje.