Věda

Jak bude vypadat pracovní den v roce 2040? Přestože světové problémy dneška budou i za 25 let součástí každodenního života, v globálu se život roku 2040 bude značně od toho současného lišit. Samořídící auta, chytré kanceláře, drony a roboti a kavárny se speciální nabídkou "bez připojení k internetu". A to vše prakticky jen za pár let. Otázkou je, zda jsme připraveni žít 24/7 v online světě. 

Solární letoun Solar Impulse 2 je po 60 hodinách nepřetržitého letu v polovině cesty z Japonska přes Tichý oceán na Havaj. Zvládl už i první první velkou překážku, a to hustou a neproniknutelnou studenou frontu.

Teprve až nyní začíná opravdové zkoumání, prohlásila posádka letounu Solar Impulse 2 a vydala se přes Pacifik na nejdelší etapu. Stroj vyrazil v pondělí brzy ráno místního času (v neděli večer SELČ) z japonské Nagoji. Na Havajské ostrovy by měl stroj dorazit po pětidenním nepřetržitém letu.  

Sedavé zaměstnání a absence pohybu ve volnu má rozsáhlé zdravotní dopady a dokonce může vyvolávat úzkostné stavy, jak zjistili vědci. Odborníci zkoumali, jak aktivita s nízkou spotřebou energie (tedy sezení) souvisí s emotivním rozpoložením. A jejich závěry by se neměly brát na lehkou váhu. 

Pravidla, pravidla a znovu samá pravidla… Nejen děti vnímají pravidla jen jako omezení přirozeného chování. Pravidla přitom ovlivňují náš život mnohem víc a hlavně překvapivěji, než to na první pohled vypadá. Logické myšlení, logické hry, logika ve všech svých podobách nás obklopuje prakticky neustále. Jak se ale běžné pojetí logiky liší od logiky jako vědy? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího - velkého popularizátora filosofie, autora knihy Člověk a pravidla a vedoucího oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR prof. Jaroslava Peregrina.

Neandrtálci a moderní lidé měli v Evropě společné potomky. Vyplývá to z analýzy DNA, kterou provedli vědci ze vzorku ze 40 tisíc let staré čelistní kosti, kterou objevili v Rumunsku. Doposud se totiž podařilo prokázat páření mezi Neandrtálci a moderními lidmi jen v oblasti Blízkého východu. 

Zatímco František Křižík je všeobecně znám jako jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, inženýra Emila Kolbena běžná populace spojuje nanejvýš "kolbenkou" a ČKD ­ – pokud vůbec s něčím. 

Ruští vědci dlouhodobým pozorováním klokanů zjistili, že naprostá většina z nich upřednostňuje pro všechny činnosti levou přední tlapku. Jsou tak jediným zvířecím druhem, u něhož celá populace vykazuje stejnou vyhraněnost. U jiných zvířat záleží na individualitě jedince. Informoval o tom deník The Independent.