Věda

Stačí jeden rok pravidelného vystavení pesticidům v potravinách, aby v těle vznikla cukrovka. Tedy alespoň u myší. Epidemiologické studie u lidí však docházejí k podobným výsledkům.

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to z  výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Navzdory rostoucí sumě peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

Jak nejspíše po posledních dnech seznají i obyvatelé Česka, zvýšené teploty jsou pro organismus značnou zátěží - natožpak pak pro produktivitu práce! Pokud se však vyplní očekávání klimatických vědců, budeme si muset zvykat na stále vyšší podíl extrémně horkých dnů v našem kalendáři. Co vše to může znamenat, nepřímo ukazuje indicko-americká studie stopující proměnu efektivity v neslavných indických ručních dílnách.

Říká se, že oči jsou okna do duše – nový výzkum mezinárodního týmu vědců však toto staré rčení skutečně přenesl do reality. Podařilo se mu totiž vyvinout strojový algoritmus, který dovede na základě sledování pohybu očí akurátně předpovědět osobnostní rysy toho či onoho člověka. Jedná se o další příklad protínání oborů umělé inteligence a psychologie.

Výzkum kostí nalezených v oblasti Gibraltaru a Asturie přinesl vědcům překvapení. Prokázal totiž, že před dvěma tisíci lety ve Středozemním moři plavaly velryby, o nichž se předpokládalo, že do těchto vod nikdy nezavítaly. A je možné, že staří Římané si díky nim troufli na větší úlovky, než se dosud předpokládalo. 

Málokterý artefakt vzrušuje lidskou představivost tak silně jako pověstné turínské plátno. Celý příběh však patrně míří ke konci. Nejnovější kriminologická analýza totiž ukázala, že rozložení údajných krvavých skvrn na turínském plátně neodpovídá žádnému smysluplnému způsobu ukřižování, muselo vzniknout při několika různých polohách těla a nemohlo vzniknout v leže po smrti. Jejich nejpravděpodobnějším vysvětlením je tak patřičně estetický výsledek.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Manévrovatelnost i flexibilita - takovými kvalitami disponuje nový záchranářský robot z dílny izraelských vědců. Uplatnění by mohl najít při hledání lidí uvnitř poškozených budov, v tandemu s budoucím "mateřským" robotem by jim například mohl do stísněných prostor doručit i léky či zásoby.