věda a poznání

Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.

Lidská historie umí čas od času připomenout krutosti, vedle nichž blednou i nejbujnější fantazie mistrů hororu. Příkladem je nejnovější nález archeologického týmu na severu Peru: Dosud největší obětiště dětí na celém jihoamerickém kontinentu. Při zřejmě jediné události zde zemřelo na 140 dětí.

Pravidelné vynechávání jídla zvyšuje funkčnost mozku, prokázaly studie na myších. Několikahodinová absence jídla stimuluje paměť a učení, zvyšuje mozkovou aktivitu a vede k růstu nových neuronů.

S účinností antidepresiv to zřejmě nebude tak žhavé. Podle nové - dosud nejrozsáhlejší studie na více než 116 tisících pacientech - sice skutečně fungují během prvních dvou měsíců terapie, nelze však dokázat, že pomáhají dlouhodobě, i když to z klinických studií léků často vyplývá. Pokud totiž studie vyjde negativně, buď se publikace nedočká, nebo se "lehce upraví", ukázal také výzkum. 

Ženy jsou empatičtější a altruističtější než muži, jejich mozky na nezištné chování reagují jinak. Není to však dáno geneticky, ale zažitými sociálními modely - společnost je do toho v podstatě nutí.

Skandinávští vědci přišli se studií, která příliš nepotěší těhotné ženy. Na hlasy lidí ani hudbu dítě podle nich nereaguje, protože je neslyší - přes břicho se k němu nedostanou. Pokud však uslyší hudbu přenášenou směrem do vaginy, roztančí se a rozpohybuje jazyk 87 procent z nich. Nejraději mají Bacha. 

Ani na konci druhého desetiletí 21. století nepřestává být Parkinson velkým strašákem. Podle posledních údajů trpělo po celém světě Parkinsonovou chorobou v roce 2015 nejméně 6,2 milionu lidí (pravděpodobně více nediagnostikovaných) a způsobila přes 117 tisíc úmrtí. Experimentální elektrická stimulace mozku však umí hrozivé příznaky utlumit – a díky novému objevu možná kráčí vstříc širší aplikaci.

Po letech vysokých očekávání a minimu jakýchkoliv nehod překvapila svět letos v únoru první smrtelná nehoda autonomního vozidla. Vůz společnosti Uber srazil v Arizoně chodkyni, která v noci přecházela na neoznačeném místě silnici. Teprve nyní se konečně ukazují další detaily nehody. Zdá se, že vůz chodce skutečně detekoval již před nárazem – palubní software se však přesto rozhodl nezastavit.