věda a poznání

Otázka, jak vlastně vypadají božstva, nedává věřícím spát odnepaměti. Zatímco některá náboženství specifikují vzhled bohů, bohyň a dalších nadpřirozených entit do nejmenších detailů, v našem kulturním okruhu nejrozšířenější křesťanství je o poznání skoupější. Některé jeho směry si dokonce zobrazování Boha, podobně jako židovství nebo islám, zapověděly docela. A co vlastně říkají představy Boha o lidech samotných? Těmto problémům se nedávno podívala na zoubek trojice amerických experimentálních psychologů.

Rozeznat skutečné zprávy od těch falešných je v dnešním světě stále složitější oříšek - a stále více lidí je přesvědčeno o tom, že na tom vlastně ani nezáleží. Má být však ještě hůře. Rostoucí výzkum na poli tzv. deepfake videí ilustruje, že brzy nebudeme moct důvěřovat ani video obsahu. Animace simulující projevy slavných osobností se totiž začínají nebezpečně blížit realitě.

Změny názorů ve společnosti mohou být opravdu rychlé. Dříve nemyslitelná přesvědčení, postoje nebo zvyklosti se mohou během jedné generace, nebo dokonce pouhých několika let, stát zcela nudnou součástí každodenního života. Jakou dynamiku ale tyto změny vykazují? Stačí k převrácení dosavadních zvyklostí na hlavu pár aktivních hluboce přesvědčených jedinců, nebo změny přicházejí spíše postupně, s tím, jak se o jejich prospěšnosti přesvědčí jinak apatická většina? Nebo snad stačí přesvědčit určité procento populace, které následně spustí pomyslnou lavinu?

Kurkuma se běžně používá v indické kuchyni, sáček žlutého prášku s obrázkem podobným kořeni zázvoru se možná vyskytuje i ve vaší kuchyni. Kromě využití v kuchyni se také používá v tradiční čínské medicíně. Jihokorejští vědci zjistili, že jeho protizánětlivé účinky lze použít i v tradiční medicíně – při léčbě rakoviny

O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.

Středověké období není zrovna proslavené svými komplikovanými lékařskými zákroky a vynálezy. Tím méně si středověk asociujeme s pokročilými protetikami – například první modernější brýle vznikly v renesanční Itálii až na konci 13. století, trvalo přitom několik dalších staletí, než se v Novověku vynález rozšířil dále. Nyní však tezi o pramalé vyspělosti protéz a podobných vynálezu nahlodává odhalení středověkého válečníka, který díky své umělé končetině působí spíše jako postava ze steampunkové fantasy!

Na první pohled to bude znít jako poznatek ze světa astrologie – nejnovější práce se domnívá, že Jupiter a Venuše ovlivňují dění na Zemi! Namísto vlivu na to, že blížence a štíry čeká výhra v loterii, je však impakt našeho planetárního okolí daleko hůře měřitelný. Zdá se totiž, že oba světy v řádu stovek tisíců let nepatrně, v součtu však znatelně hýbou pozemským klimatem. A zdá se, že tento cyklus sahá nejméně 200 milionů let do minulosti.

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.