věda a poznání

Ačkoliv éra Vikingů skončila již před skoro tisíci lety, dodnes jsme jejich obdobím stále fascinováni. Vikingové pomohli mečem i zlatem formovat dějiny nejen severní, ale i západní Evropy, a zasloužili se i o první případ evropského (znovu)objevení severoamerického kontinentu. Přesto nám z jejich období nezbylo mnoho artefaktů z praktiky tzv. lodních pohřbů. Nový nález na zemědělské půdě v norském kraji Østfold proto může mít mimořádnou hodnotu.

Už žádné taháky, stačí si skripta přečíst psaná ve speciálním stylu písma a učivo do hlavy poleze téměř samo. Tedy alespoň to tvrdí jeho tvůrci, australští vědci, kteří ho úspěšně vyzkoušeli na vysokoškolských studentech. Princip je prostý: Písmo je tak trochu děravé a má nezvyklý sklon, a tak se musí lidé na jeho četbu řádně soustředit.

Oblíbené diety, které z jídelníčku téměř či zcela vyřazují sacharidy, jsou při dlouhodobém dodržování zdraví nebezpečné a zvyšují riziko předčasné smrti na kardiovaskulární chorobu nebo rakovinu. A to i v porovnání s lidmi, kteří jedí sacharidy ve velkém množství. 

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala Kanaďanka Donna Stricklandová - společně s kolegy Arthurem Ashkinem a Gérardem Mourouem. Kromě bezesporu významného podílu na takzvané 'laserové revoluci' je zajímavá i tím, že se stala teprve třetí ženou, která tuto prestižní cenu za fyziku získala. Zatímco první byla legendární Marie Curie-Sklodowská, ta druhá - Maria Goeppertová-Mayerová - je o něco méně známá.

Život v blízkosti zeleně má pro člověka další, nečekané benefity. Britská studie přišla s tím, že děti žijící v městských čtvrtích s větším množstvím zelených ploch mají lepší prostorovou paměť. Dokážou se tak lépe soustředit a orientovat se v prostoru.

Vyhynulo nebo přímo ohroženo vyhynutím je 356 druhů želv, a ty tak patří k nejohroženějším obratlovcům na světě. To může být větší problém, než se zdá. Díky své více než 200 milionů let trvající existenci na Zemi totiž hrají v zachování našeho ekosystému mnohem větší roli, než se dosud vědci domnívali.

Nouzové přistání ruského nosiče Sojuz může spustit krizi, kterou pilotovaná kosmonautika ještě nezažila. Nehoda jediné lodi schopné převážet lidskou posádku, by mohla v nejčernějších scénářích vést až k opuštění a zakonzervování Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud tedy nepřijde na pomoc Space X miliardáře Elona Muska.