věda a poznání

Astronomům se poprvé podařilo detekovat takzvanou kilonovu, která je optickým protějškem zdroje gravitačních vln. Vznikla splynutím dvojce neutronových hvězd, během kterého se do vesmíru uvolnily vzácné kovy včetně zlata či platiny. Unikátní jev pozorovaly desítky vědců v observatořím po celém světě.

Psi rozumějí lidem jako žádné jiné zvíře a jako žádné jiné zvíře dokáží reagovat na naše signály a podněty. A to platí nejen pro dospělé hafany, ale i pro štěňata. Psi se zkrátka už rodí s tím, že člověka pokládají za relevantního tvora. Teď vědci zkoumají, zda náš nejlepší přítel nasazuje svůj proslulý smutný psí pohled záměrně, aby z toho pro sebe vytěžil nějaké výhody.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.

Uplynulo 60 let od jednoho z milníků dobývání vesmíru. Sovětský svaz 4. října 1957 vypustil na oběžnou dráhu první umělý satelit Sputnik 1. Odstartovala tak "kosmická éra lidstva."

Marihuana, kterou lékaři doporučují jako léčbu na množství nevyléčitelných nemocí, není zdraví tak prospěšná, jak může její propagace působit. Na kadriovaskulární systém má mnohem větší dopad než běžné cigarety. Kromě toho, že může způsobit infarkt, také výrazně zvyšuje krevní tlak a s tím spojené riziko smrti způsobené hypertenzí.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru, oznámila v úterý Královská švédská akademie věd.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Oceněni byli za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů. Jména laureátů v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut.

Octomilky a myší přestávají vědcům v laboratořích stačit. Nahrazují je novou "havětí" v čele s jedovatými pavouky vyžívajících se v kanibalismu. Mají totiž často s lidmi společného mnohem víc než otravné mušky.