Ročně na světě zemře 200 tisíc lidí na uštknutí hadem. Toxiny ve zvířecích jedech však nemusí jen zabíjet, ale naopak i zachraňovat životy. Slouží třeba jako léky na vysoký tlak a zvládají bojovat i s národovými buňkami. 

Proč nic nenaznačil? Jak to, že jsme si nevšimli? S depresemi se lidé příliš nechlubí, a tak se jejich utrpení leckdy blízcí dozví až poté, co spáchají sebevraždu. Vývoj nových léků proti depresi však není pro farmaceutické firmy příliš zajímavý, raději sází na rakovinu - v případě úspěchu vydělají několikanásobně více. 

Přestože má očkování i své odpůrce, má svůj význam. Aby byli chráněni i ti, kdo z různých důvodů očkovaní nemohou či nechtějí podstoupit, začali se vědci začali zabývat možností přenosu virových vakcín mezi lidmi. Kombinace genového inženýrství a epidemiologických znalostí otevírá cestu k vývoji nových vakcín, které umožní cílený přenos z očkovaných lidí na neočkované jedince za účelem zvýšení skupinové imunity. 

Zubní kazy patří celosvětově mezi nejčastější chronické choroby bez ohledu na věk. Nejčastěji je způsobuje bakterie Streptococcus mutans. Pokud by se tedy podařilo najít proti této bakterii účinné očkování, dalo by se zubním kazům nejen předcházet, ale i je léčit. S novou slibnou vakcínou nedávno přišel výzkum čínských vědců. 

Celkem se vědcům podařilo vymýtit rakovinu u 87 myší z 90 stižených zhoubnou nemocí – právě takovou bilancí se tento týden pochlubili výzkumníci Stanfordovy univerzity po představení nové "vakcíny" proti rakovině. Injekce stimulující imunitní odezvu zasaženého těla nyní čeká na vyzkoušení u patnácti lidských pacientů.

Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.

Děti a důchodci zaplatí méně za léky. Stát dá také více peněz za státní pojištěnce, přidá na ně 3,5 miliardy korun. Změny ve středu schválil senát. Senátoři odklepli také nárok na ošetřovatelské volno, debata se však strhla ohledně očkování.