Ukrajina

Asi 3000 lidí demonstrovalo ve středu večer v centru východoukrajinského Charkova, kde protestovali proti činnosti nové prozápadní vlády v Kyjevě a žádali mimo jiné uspořádání referenda o statusu Ukrajiny. Vyostřuje se i situace v Doněcku, kde ukrajinská policie dnes ráno vytlačila ze sídla oblastní správy proruské radikály, kteří budovu obsadili ve středu a na její střeše vyvěsili ruskou vlajku. Policisté podle místních médií rázným zákrokem budovu vyklidili a zadrželi 70 lidí. Mezi zatčenými je údajně i vůdce radikálů, "lidový gubernátor" Pavel Gubarev. 

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přirovnala ruské vojenské přesuny na ukrajinském Krymu k záborům, které ve 30. letech minulého století pod vedením diktátora Adolfa Hitlera ponikalo nacistické Německo. Podle agentury AP zároveň ohodnotila ruského prezidenta Vladimira Putina jako silného vůdce, kterého se lze ale lehce dotknout a který mrhá možnostmi své země. 

John Kerry, šéf americké diplomacie, vyzval v rámci pařížského setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem k přímým rozhovorům mezi Ruskem a Ukajinou. Podle agentury Reuters Lavrov po této schůzce uvedl, že se Západ s Ruskem shoduje, že je nezbytné, aby došlo k naplnění mírové dohody mezi režimem ukrajinského ex-prezidenta Viktora Janukovyče a bývalou opozicí.

Generální tajemník OSN Jan Eliasson dementoval informaci agentury Interfax, podle které měl být zmocněnec OSN Robert H. Serry zajat ruskými vojáky na Krymu - podle Eliassona je Serry v pořádku a vojáci mu pouze vyhrožovali. Podle agentury Reuters se Serry následně sám rozhodl poloostrov opustit.

Ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak uvedl, že Ukrajina by mohla začít jednat s věřiteli o reaktualizaci dluhu. Ministr přitom nevyloučil možnost další spolupráce s Ruskem, před samotným rozhodnutím však zůstává otázkou, zda Kyjev nedostane lepší nabídku jinde. Podle prvních odhadů bude Kyjev potřebovat v příštích dvou letech půjčit 35 miliard dolarů.

Americký ministr zahraničí John Kerry varoval, že Rusko invazí na Krymu riskuje, že se ocitne v ekonomické a politické izolaci. Ruský parlament na hrozbu sankcí reagoval rychlým protiopatřením. Připravuje zákon, který umožní konfiskovat majetek či bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku. Přestože krymská krize vyděsila trhy, některé společnosti zůstávají v klidu. Francouzská energetická firma Total například plánuje dál investovat v Rusku.

Evropská unie pomůže Ukrajině uhradit Rusku dluh za dodaný plyn, aniž by se musela obávat o zajištění vlastních zásob z ruské strany, protože Moskva potřebuje její peníze. Podle agentury AFP to dnes oznámil komisař Evropské komise pro energetiku Günther Oettinger. Ukrajinský Naftogaz dluží podle něj ruskému Gazpromu zhruba dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard Kč).

Zavedení sankcí nevede k žádnému rozumnému výsledku, řekl prezident Miloš Zeman k plánům Západu uvalit sankce na Rusko kvůli vojenské intervenci na ukrajinském Krymu. Zeman se také vyjádřil ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který akci svých vojsk označil za humanitární misi s cílem pomoci ohroženým ruským občanům na Krymu. Zeman v té souvislosti zmínil "humanitární bombardování" bývalé Jugoslávie, které podle něj příliš humanitární nebylo.