Švédsko

Psi budou v Česku od roku 2020 povinně čipováni. A lidé? Čipy pod kůží si lze vyzkoušet už teď. Přesvědčíte se, že pohybem ruky můžete ovládnout hesla na webových stránkách stejně jako své finance.

Horko a sucho komplikují evropským zemědělcům pořádně život. Teď se farmáři potýkají i s nedostatkem slámy, která je leckde už dražší než obilí.

Pokud se někdo trápil, čím nás zase Švédská akademie nakrkne a komu tentokrát udělí nejprestižnější literární cenu, může si oddechnout. Nobelovku za literaturu letos nedostane ani žádný muzikant, ani novinář a esejista, ani brakový autor, ani politik či aktivista a ani zcela neznámý veršotepec lokálního významu. Akademici dali hlavy dohromady a zvolili vlastně jedinou možnou cestu: rozhodli se cenu neudělit vůbec.

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Tělocvik není povinným předmětem jen ve škole, lidé ho nezbaví ani v dospělosti. Alespoň ve Švédsku, kde velké firmy, včetně státních podniků, zavádějí povinné hodiny sportu. Kdo sportovat nechce, musí z firmy odejít. 

Přestavte si, že párek v rohlíku na ulici zaplatíte pouze kartou a i z obyčejné trafiky vás vyhodí, když se jim budete pokoušet zaplatit penězi. Alespoň jednou týdně platí v hotovosti jen čtvrtina Švédů, ještě před čtyřmi lety to byla více než polovina. Není se co divit, když obchody a restaurace hotovost odmítají. Fyzické peníze proto mizí z oběhu tak rychle, že to úřady děsí. Za co a kde si za pár let nakoupí lidé, kteří nemají kartu?

Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Dostala ji za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní a podporu úsilí OSN o dojednání dohody zakazující jaderné zbraně, zdůvodnil v pátek své rozhodnutí norský Nobelův výbor. Ředitelka skupiny Beatrice Fihnová ocenění chápe jako vzkaz jaderným mocnostem.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.