Ústavní soud se nebude zabývat stížností Věcí veřejných (VV) na církevní restituce, a to kvůli nedostatečnému počtu podpisů poslanců. Novinářům to dnes řekl předseda strany Radek John. VV podle něho nyní hledají pomoc u senátorů, aby stížnost "vrátili do hry". Věci veřejné žádají, aby soud zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi zrušil. 

Opoziční ČSSD vyzvala prezidenta Václava Klause, aby vetoval církevní restituce. Sociální demokraté chystají ústavní stížnost i předlohu, která by zrušila osvobození od daně při prvním prodeji navráceného majetku. Zákonem chtějí zakotvit i předkupní právo obcí, krajů a státu, řekli dnes novinářům předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a šéf její sněmovní frakce Jeroným Tejc. 

Sněmovna i napodruhé schválila církevní restituce. Koalice je dnes prosadila přes odpor opozice a veto levicového Senátu. Církve by tak mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí, o které byly připraveny v komunistické éře, a finanční kompenzaci za nevydaný majetek. Levice se pro tříhodinové debatě nakonec hlasování odmítla zúčastnit, její poslanci opustili jednací sál.

Schválení zákona o církevních restitucích už bylo na spadnutí, ale odmítnutí daňového balíčku ho oddálilo minimálně do prosince. Církve, kterým stát dvacet let nevrací komunisty zabavený majetek, začínají pomalu uvažovat, že se svých práv domohou u soudů.

Jestliže se církev díky majetkovému vyrovnání stane vlastníkem některých objektů na Pražském hradě, nastane problém. Shodují se na tom Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva a bývalý šéf legislativního odboru Kanceláře prezidenta spolu velitelem Hradní stráže Radimem Studeným. Objekt prý prakticky nebude možné střežit. Ochrana Pražského hradu přitom ze zákona leží na bedrech Hradní stráže.

Vládní návrh majetkového vyrovnání s církvemi nenese riziko prolomení restituční hranice 25. února 1948 a nezmění postavení ČR v případných nových soudních sporech o restituční nároky. Premiér Petr Nečas to napsal v dopise prezidentu Václavu Klausovi. Argumentuje mimo jiné tím, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.

Poslanec Věcí veřejných Michal Babák podal ústavní stížnost na postup předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) během projednávání zákona o církevních restitucích. Vadí mu, že Němcová přerušovala jeho vystoupení a na závěr mu odebrala slovo. Tím se podle něho dopustila zásahu do svobody projevu a zásahu do svobodné soutěže politických sil. Ústavní soud (ÚS) by měl podle Babáka odložit projednávání zákona do doby, než rozhodne o ústavní stížnosti. Soud již stížnost zaevidoval, teprve v úterý se ale dostane na stůl některého ze soudců, řekl generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. Němcová podle svých slov postupovala správně.

Prezident Václav Klaus ve svém dopise lídrům koalice požádal předáky koaličních stran, aby se zaručili, že církevní restituce neprolomí datum 25. února 1948. Ministr financí Miroslav Kalousek ale Klause odbyl s tím, že je to nesmysl a že je lépe tuto výzvu zcela ignorovat. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl mu ale vzkázal, že jeho prezident o nic neprosí.