Pamatujete si na PIIGS? Urážlivý akronym označoval Portugalsko, Irsko, Itálii, Řecko a Španělsko, tedy země, které se v roce 2009 ocitly na pokraji státního bankrotu. Jak se jim daří dnes? Komu receptura mezinárodních půjček a vládních škrtů pomohla a koho poslala do ekonomických pekel?

Věštění má jednu nezpochybnitelnou výhodu, lidé mají krátkou paměť. Jenže když si dáte tu práci a zpětně dohledáte prognózy, nestačíte se divit, kdo se všechno mýlil. 

Ještě na začátku roku by na jejich úspěch nikdo nesázel. Byli odsouzeni zapadnout do dějin jako nevýrazné postavy nebo jako politické výstřelky. Jejich kroky ale ukázaly, že sázkaři a předvolební průzkumy se pletou.

Plány na používání biologických zbraní sahají mnohem dál do minulosti, než by se dalo čekat. Benátčané v 17. století plánovali proti Turkům obléhajícím Heraklion použít jako zbraň dýmějový mor. Roztokem plným morových bakterií chtěli potírat zboží, u kterého byla šance, že si ho Osmané koupí. 

Řecko je běžnou parlamentní demokracií. Ale jen na první pohled. Politika v této zemi je plná absurdit a překvapivých rozhodnutí, připomíná chaos na radnici v Kocourkově. Chcete jí porozumět?

Předlužené státy bankrotují. Mohou ale také ztratit samostatnost. V minulosti se to stalo Newfoundlandu nebo Texasu. A část suverenity už ztratilo také Řecko, které se dostalo pod kuratelu věřitelů.

Řecká krize změnila postavení hvězd na nebi evropské politiky. Jak si v ní vedli hlavní aktéři?

Jednu věc se naše civilizace odnaučila, totiž vítězit. Řecko je zatím posledním důkazem, že euroatlantický okruh je schopný vítězství nanejvýš utrpět. A dřív nebo později toho bude litovat stejně, jako toho litoval po první světové válce.