Největší podporu voličů má nadále hnutí ANO se ziskem 33,5 procenta hlasů. Lidovci, TOP 09 a Starostové a nezávislí by se do sněmovny nedostali. Vyplývá to z únorového volebního modelu, který dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 

Hlavně rozebírání důvodů opětovného vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách nabídl první povolební den. Zeman podle průzkumu agentury Median vyhrál kvůli tomu, že se mu podařilo ve finále na svou stranu získat více nerozhodnutých voličů i nevoličů z prvního kola. Podle Medianu i společnosti Kantar TNS pro Zemanova rivala Jiřího Drahoše hlasovala velká část jeho voličů hlavně kvůli tomu, aby zabránila znovuzvolení staronového prezidenta.

Zvolit prezidentem bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše je rozhodnuto 47 procent voličů, pro současnou hlavu státu Miloše Zemana chce ve víkendovém druhém kole voleb hlasovat 43 procent. Zbývajících 10 procent z lidí, kteří chtějí jít k volbám, je nerozhodnutých, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK, jehož výsledky v pondělí zveřejnila Mladá fronta Dnes (MfD).

Důvěra lidí v Česku vůči ústavním institucím proti době před říjnovými sněmovními volbami stoupla. Sněmovně věří 31 procent, Senátu 35 procent a prezidentovi 55 procent, zjistil prosincový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvíc lidé nadále důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. S politickou situací po volbách byl spokojen zhruba každý pátý Čech, nespokojeni byli čtyři z deseti.

Obliba německé kancléřky Angely Merkelové podle průzkumu institutu YouGov od jejího vítězství v zářijových volbách značně poklesla. Takřka každý druhý Němec si podle sondáže vypracované pro agenturu DPA přeje, aby Merkelová kancléřský post opustila ještě před završením svého čtvrtého mandátu, který v případě úspěšných koaličních rozhovorů skončí v roce 2021.

Stávající hlavě státu Miloši Zemanovi by v přímé volbě prezidenta dalo hlas nejvíce lidí, a to 32 procent. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš na druhém místě by dostal 21,5 procenta hlasů. 

Čtyři pětiny Čechů se staví proti tomu, aby Česko přistoupilo k plnění migračních kvót, podle nichž by země měla přijmout část úspěšných žadatelů o azyl v EU. Rozhodné ne v průzkumu uvedlo 55 procent respondentů, spíše proti bylo 25 procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který v říjnu před sněmovními volbami provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Pro plnění kvót se vyslovilo 11 procent dotázaných.

Obnovení velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které se začíná rýsovat jako nejpravděpodobnější varianta povolebního vývoje v Německu, si přeje 40 procent Němců. Menšinovou vládu CDU/CSU a Zelených by upřednostnilo 27 procent lidí a nové volby 26 procent dotázaných. Ukázal to průzkum veřejného mínění pro televize RTL a n-tv.