pruzkum

Češi jsou podle průzkumu České spořitelny týkajícího se osobních financích zodpovědní, na druhou stranu ale nemají příliš velký zájem o finanční vzdělávání. Celkem 84 procent lidí má představu o tom, s kolika penězi disponuje jejich domácnost a uvádějí, že platí účty včas. Naopak jen 43 procent Čechů má zájem o vzdělání v oblasti financí. Jejich zájem zpravidla končí s koncem školní docházky, vyplývá z průzkumu. Finanční zodpovědnost podle výsledků průzkumu roste s věkem.

Nejdůvěryhodnějším politikem je pro Čechy stále prezident Václav Klaus. Důvěra v něj ale za poslední dva roky výrazně klesla, v roce 2010 mu věřily více než dvě třetiny lidí, nyní už méně než polovina.

Až 80 procent českých dětí do dvou let věku jí podle průzkumu málo zeleniny. Přes 70 procent dostává do pěti druhů, většinou mrkev, brokolici, petržel, celer, hrášek či květák. Zelenina bývá vařená, zakoupená v obchodě, řekla Hana Knížková z Poradenského centra Výživa dětí, které v únoru průzkum udělalo.

Zavedení limitu finančních nákladů na prezidentskou kampaň si podle průzkumu agentury STEM přeje devět lidí z deseti. Podle 62 procent dotázaných ale o výsledku volby hlavy státu rozhodnou spíše program a názory kandidátů, nežli peníze vložené do kampaně.

Zavedení přímé volby prezidenta podporuje 74 procent lidí, proti loňskému září je to pokles o devět procent. Jen 49 procent Čechů však věří, že voliči budou skutečně odpovědně prezidentské kandidáty posuzovat.

Za nejčastější důvod rozvodu lidé považují nevěru a finanční problémy. Tři čtvrtiny si myslí, že manželské neshody není nutno za každou cenu řešit rozvodem. Více než polovina dotázaných uvedla, že by v případě rozvodu souhlasila se střídavou péčí o děti.

Na celém světě se ročně znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin. Nejvíce potravinového odpadu, až 300 kilogramů ročně, připadá na jednoho obyvatele Evropy či Severní Ameriky. Vyplývá to ze studie švédského Ústavu pro potraviny a biotechnologie.

Ministerstvo školství chybovalo při přípravě státní maturity, protože nevytvořilo základní předpoklady pro vyhodnocení toho, zda reforma maturit skutečně splnila stanovené cíle.