příroda

V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.

Roztoči mají špatnou pověst neprávem, opravdu škodí jich jen menšina. Většinou s jinými organismy žijí v symbióze. Podobně jako nejstarší objevený roztoč, který přes 320 miliony let "spolupracoval" s předchůdcem dnešních cvrčků. Používal je jen jako dopravní prostředek a nijak jim neškodil. 

V zoo v americkém Cincinnati museli chovatelé zastřelit samce gorily, který napadl čtyřletého chlapce, jenž spadl do výběhu. Máloco vzbudí u veřejnosti takovou reakci jako smrt zvířete, zvlášť pak tak zbytečná. 

V očích pytláků jsou na afrických slonech cenné pouze kly, není to však vůbec pravda. Peníze se dají vydělat i na sloním trusu, což by v konečném důsledku mohlo uchránit slony před definitivní likvidací. Z jejich trusu se totiž dá vyrábět kvalitní papír.

Těžko bychom hledali podivuhodnější rostlinu, než je mucholapka podivná. Nejen, že si přilepšuje lovem hmyzu, ale tomuto stylu života je ze všech masožravých rostlin přizpůsobená asi nejlépe. Její nášlapné pasti schopné ve zlomku sekundy přiklapnout nic netušící hmyz přitahují lidskou pozornost dnes, stejně jako kdysi.

Nedostatek vody trápí lidi napříč zeměkoulí, pomoct by ale mohla technologie původem z Chile. V tamní poušti Atacama vědci sbírají vodu z mlhy. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 

Jsou krásným, barevným poslem jara a jejich kytici lze koupit v každém větším supermarketu za pár korun. Začátkem 17. století přitom tulipány stály stejně jako dům v centru Amsterdamu. Než jejich cena ze dne na den spadla a způsobila první ekonomickou krizi.