Slunce je pro nás životadárnou hvězdou. Konec jeho života však může pro lidstvo skončit apokalypsou. Kam se před ním uchýlíme?

Zní to jako science-fiction, ale je to realita. Animace cesty sluneční soustavy vesmírem ukazuje, jak dlouho obývali Zemi dinosauři ve srovnání s lidmi.

Nová studie naznačuje, že silné solární bouře mohly zemi zasáhnout už ve starověku. Tehdy však lidé neměli takové technologie, které by bouře vyřadily z provozu. Dnes by následky mohly být katastrofální.

Rotace zemského jádra je jednou z největších záhad geofyziky. Především proto, že jádro nelze studovat zblízka.

Vědci dostali příležitost analyzovat mikroskopický zbytek prastaré kapky vody. Díky tomu dospěli k názoru, že pohyb zemských desek začal zhruba o 600 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat.

Když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Taková solární expanze přitom může spolknout i naši planetu! Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí - pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Poznejte, co nás čeká a nejspíše nemine.