Zatímco v předchozích devíti letech se ženám v zemích OECD pomalu dařilo posilovat své ekonomické postavení, pandemie covid -19 je vrací na úroveň roku 2017.

Projekt Českého rozhlasu Rozděleni svobodou, který mapuje českou společnost 30 let po listopadu 1989, poukazuje na přítomnost ohrožené a strádající třídy obyvatel České republiky a otevírá úvahy o různých typech kapitálu a budoucí existenci společenské elity u nás. Stane se jí nastupující kosmopolitní třída?

Podle průzkumů veřejného mínění se propadají nejen preference levicových stran u nás, ale také se snižuje počet lidí, kteří se obecně hlásí k levici nebo levému středu. Potřebujeme vůbec levicovou politiku? A co by uskupení hlásící se k levici měla dělat, aby si našla cestu k voličům?

Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku, řekla při příležitosti evropského dne nerovného odměňování ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96 tisíc korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82 tisíc korun.