Německo

Německá policie ráno zadržela manželský pár, v jehož domě nedaleko Frankfurtu nad Mohanem našla podomácku vyrobenou výbušninu a množství munice. Případ pravděpodobně souvisí s islámským extremismem, protože zadržený muž udržoval styky s islámskými radikály.

Na konci druhé světové války bylo z východního Německa odsunuto kolem dvanácti až čtrnácti milionů Němců. Někteří z nich přitom pocházeli z Česka a Polska. Především starší generaci pořád ještě neopustil strach, že se Němci budou dožadovat vrácení těchto území. Mladí lidé se ale na poválečnou situaci dívají jinak. Území, na kterém dříve žilo německé obyvatelstvo, se stalo domovem několika generací Poláků. Odsun je také citlivým tématem i v Česku. Většina Čechů ho podle průzkumu přijímá jako historické vyústění druhé světové války. 

Na úterní večer nebudou mít fotbalisté Bayernu Mnichov dobré vzpomínky. V semifinále Německého poháru vypadli s Dortmundem po penaltovém rozstřelu, ve kterém absolutně vyhořeli.

Veřejné odpuštění, kterému se dostalo bývalému dobrovolníkovi SS Oskaru Gröningovi od Evy Korové, na níž v Osvětimi prováděl pokusy Josef Mengele, pobouřilo oběti holocaustu. V soudní síni mu totiž Korová podala ruku na usmířenou.

Německá spolková zpravodajská služba (BDN) a americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) dlouhé roky sledovaly a odposlouchávaly řadu evropských firem a politiků. V pátek to oznámilo německé kancléřství, pod které BDN spadá. Případem se už zabývá německá prokuratura. 

Nafty, která je ve skladu zkrachovalé německé firmy Viktoriagruppe, se bude Česko domáhat soudní cestou. Úřad pro zastupování ve věcech majetkových (ÚZVM) v nejbližších dnech připraví žaloby, jak ve středu oznámil premiér Bohuslav Sobotka. 

V Německu v úterý startoval sledovaný proces s třiadevadesátiletým Oskarem Gröningem, který za války pracoval v nacistickém táboře Osvětim. Žaloba ho viní z podílu na smrti 300 tisíc Židů, za což mu hrozí až tříletý trest. 

Za legendární slovy "Platí to...pokud vím...je to ihned, neprodleně", která odstartovala pád Berlínské zdi, stojí lístek s poznámkami. Člen politbyra východoněmecké komunistické strany (SED) Günter Schabowski si na něj poznamenal: "Přečíst text ustanovení o cestování". Nyní lístek považovaný za ztracený získalo Bonnské muzeum.