Bývalý americký astronaut Buzz Aldrin, člen mise Apollo 11 a druhý člověk na Měsíci, se ve svých 93 let oženil. Jeho ženou se stala 63letá dlouholetá přítelkyně Anca Faurová.

Jako kdybyste tam byli. Tak se budete cítit, když se podíváte na počítačem zpracované záběry, které pořídili astronauti v roce 1972 na Měsíci.

Lety do vesmíru i vesmír samotný jsou znovu v kurzu. Předkládáme žebříček čtyř nejvýznamnějších počinů lidstva za hranicí zemské přitažlivosti v roce 2019.

Rusko chce obsadit Měsíc s pomocí robotických kentaurů a malé jaderné elektrárny. Závod s Američany ale Rusové prohrávají.

Zní to jako sci-fi, ale technici se zabývají vesmírným výtahem, který by spojil Zemi s Měsícem.

Současné připomínání historické mise Apolla 11 častokrát doprovází nářky nad tím, že se člověk od roku 1972 na povrch Měsíce stále nevrátil. Není to mnohdy stoprocentní pravda - automatické sondy vyrobené lidskou rukou přistávají na Měsíci stále. Je ale pravdou, že bota astronautova má zatím smůlu. V minulosti se však objevilo hned několik významných nápadů, jak na Apollo navázat. Žádný z nich nakonec nevyšel - ale právě to nejlépe ilustruje, proč je trvalejší návrat na Měsíc velmi náročný podnik! 

Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.

Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.