justice a soudy

Unie obhájců poprvé v historii sáhla k podání trestního oznámení. Obvinila policii z toho, že v kauze daňových úniků česko-íránského podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha odposlouchávala důvěrné rozhovory podnikatele s jeho právníky. 

Se žádostí o odškodnění ve výši 40 milionů korun opakovaně narazili u několika ministerstev. Čtyři Češi unesení v Lisabonu se proto obrátili na soud, peněz se dožadují žalobou na stát. Myslí si, že tajné služby mohly jejich únosu v létě 2015 zabránit. 

Z kauzy tunelování papírny Neograph vyjdou její aktéři bez trestu. Odvolací soud zrušil roční podmínku a dva roky zákazu činnosti Vladimíru Sittovi mladšímu a zprostil obžaloby i jeho otce. Ten v kauze předražených jízdenek od Neographu pro pražský dopravní podnik svědčí proti lobbistovo Ivu Rittigovi.

Německý soud v Hamburku částečně vyhověl žalobě tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a zakázal německému satirikovi Janu Böhmermannovi veřejně prezentovat části básně, kterou prezidenta zesměšňoval. Pasáže, kde glosuje situaci v Turecku, dál zveřejňovat smí, ty, v nichž mimo jiné nazývá Erdogana "kozom*dem", nikoli. Erdogan požadoval zákaz celé básně. Satirik se může proti verdiktu odvolat. 

Čech Jan Silovský, který měl namířeno do Sýrie, aby se připojil k organizaci Islámský stát, prý neměl v úmyslu nikoho zabíjet. Právě naopak, doufal, že ho islamisté vyšlou na nějakou misi, kde ho brzy zastřelí syrští vojáci. Silovský je souzený za přípravu teroristického útoku, za což mu hrozí až doživotí.

Obecné a mlhavé podezření, že někdo přijímá úplatky, samo o sobě na povolení odposlechu nestačí. Soudy musejí být při zkoumání důvodů náročnější, vzkázal nedávno Nejvyšší soud. Kritizoval tak praxi tzv. velrybaření, kdy policie teprve z vágně povolených širokých sítí odposlechů plete korupční kauzy. "Odposlechy v trestním řádu nejsou koncipovány jako první věc, kterou máme zkusit a čekat, jestli se někdo chytí, ale téměř jako poslední nástroj, pokud všechny ostatní selžou nebo jsou nepoužitelné," připomíná v rozhovoru pro HlídacíPes.org právník Jan Vobořil, ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium.

Právníci Evy Michalákové zkouší v případě jejího zbavení rodičovských práv k synům poslední možnost v rámci Norska. Odvolali se k tamnímu nejvyššímu soudu. Pokud ani tam neuspějí, obrátí se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. 

Somálská dívka, která se domáhala omluvy a odškodnění 60 tisíc korun za to, že jí pražská Střední zdravotnická škola údajně zakázala nošení muslimského šátku hidžáb, u soudu neuspěla. Podle soudkyně dívka diskriminaci neprokázala, ale hlavně vůbec nesplnila podmínky pro zahájení studia a škola tak nepochybila. Rozsudek není pravomocný.