Rumunsko vyhostilo sedm cizinců, kteří udržovali styky s hnutím Islámský stát a organizací Al-Káida a do řad islamistů lákali nové rekruty. V neděli to oznámila rumunská zpravodajská služba SRI.

Víc než 25 tisíc zahraničních bojovníků ze stovek států světa bojuje v řadách radikálních teroristických skupin jako jsou Al-Káida nebo hnutí Islámský stát (IS). Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila OSN. 

Syrské vedení by uvítalo rozšíření ruské vojenské přítomnosti ve východním Středomoří, především u syrských břehů. V rozhovoru pro ruský list Rossijskaja gazeta to uvedl syrský prezident Bašár Asad. Ten také připustil, že Moskva do jeho země dodává zbraně na základě smluv, podepsaných po zahájení konfliktu v roce 2011. Rusko ovšem tvrdí, že zbraně do Sýrie dodává, na základě předválečných smluv. Asad se v pondělí vyjádřil ke koaličním náletům na základny teroristů. Jsou podle něj neúčinné a jenom pomáhají Islámskému státu.  

Umírněná syrská opozice, která vzdoruje ozbrojencům z Islámského státu, dostane výcvik od britské armády, jak ve čtvrtek oznámilo britské ministerstvo obrany. Londýn na to poskytne 75 vojenských instruktorů. Britové a Američané chtějí vycvičit v Sýrii armádu, která bude schopná bojovat s IS, takže se spojenci 

Ze zajetí v Libyi se podařilo dostat dvěma občanům Bangladéše. Do rukou ozbrojenců padli 6. března, když je unesli z ropného pole v al-Ghaní. Jedním z unesených je i Čech. Jeho osud zůstává nejasný. Po uneseném Pavlu Hrůzovi (49) dál neúspěšně pátrá i Interpol. 

V řadách radikálů z Islámského státu bojuje v Sýrii až 400 dětí, které islamisté naverbovali, poskytli jim vojenský výcvik a výuku radikálního islámu. Takzvaná "lvíčata chálífátu" mají radikálům pomoci nahradit výpadky v přílivu nových bojovníků.

Kanada plánuje, že jako druhá ze zemí NATO zahájí letecké nálety na cíle Islámského státu v Sýrii. Dosud bombarduje islamisty jen v Iráku. 

Libyjští radikálové, kteří začátkem března unesli skupinu cizinců, mezi kterými byl i jeden Čech, žádají za rakouského rukojmího výkupné 500 tisíc dolarů (12,5 milionu korun). Rakouské ministerstvo zahraničí ale informaci deníku Kronen Zeitung popírá.