Český stát využívá neefektivní systém na podporu bydlení. Jen ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podpořilo v letech 2012 až 2016 bydlení 60 miliard korun, přesto sociálně vyloučené lokality v Česku přibývaly. Zjistila to prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která odhalila, že problém je v samotném nastavení systému i jeho dílčích nástrojích.

Dvacítka senátorů se obrátí na Ústavní soud kvůli vyplácení doplatků na bydlení. Ve středu odpoledne mu pošlou návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. V nich pak noví žadatelé dávku nedostanou, oznámila senátorka Renata Chmelová. Pod návrh se podle ní podepsali zákonodárci všech klubů. 

První bezdoplatkové zóny jsou tady. Obce mají od června možnost podat návrh na vyhlášení takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. V těchto místech nebude možné nově zažádat o doplatky na bydlení. Jaký mohou mít dopad a nejde v případě obcí jen o snahu zbavit se zodpovědnosti a přesunout problém jinam?

V Česku pořád ještě existují ghetta a co hůř, vyloučené chudinské lokality se rozrůstají a jejich obyvatel přibývá. V současné době v nich po republice žije na 115 tisíc lidí, jak vyplývá z analýzy ministerstva pro lidská práva. Místo řešení, které by situaci řešilo dlouhodobě, dokument navrhuje zase levnější byty a dávky. 

Počet vyloučených lokalit se v Česku za posledních devět let zdvojnásobil. V 606 chudinských čtvrtích v téměř třech stovkách měst žije až 115 tisíc lidí. Přitom v roce 2006 to bylo 80 tisíc osob ve 310 ghettech. Vychází to z analýzy sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce zpracovala společnost GAC.

Fond pro židovské oběti nacistických zločinů ve čtvrtek oznámil, že dosáhl dohody s německou vládou o dodatečné finanční pomoci dětem, které přežily holokaust. Organizace s názvem Konference o židovských materiálních nárocích vůči Německu to oznámila na svém webu.

Soud zahájil exekuci proti majiteli domů v ostravském ghettu Přednádraží, firmě Domy Přednádraží, s.r.o. Rozhodl tak na návrh Ostravských vodáren a kanalizací (OVAK), dluh činí několik set tisíc korun. Situace spěje k dražbě, uvedla dnes v tiskové zprávě exekutorská komora. Majitel domů Oldřich Roztočil prohlášení exekutorské komory vnímá jako další institucionální nátlak a komplot. 

Obyvatelé ostravského ghetta Přednádraží se obávají, že jim sociální pracovníci kvůli nevyhovujícím podmínkám, v nichž žijí, odeberou děti. Pracovníci jim tím údajně vyhrožují v případě, že se nevystěhují z domů, které jsou podle stavební úřadu životu nebezpečné.