Vědci odhalují, že geny spojené s autismem nejsou jen zdrojem odlišností, ale mohly hrát klíčovou roli v tom, co z nás udělalo lidi – pomohly růstu mozku, rozvoji řeči i složitému myšlení.

Běh na Světový den zvýšení povědomí o autismu se blíží.

Celý svět v tento den vyjadřuje svou podporu lidem s autismem prostřednictvím různých osvětových akcí a iniciativ.

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Najít sociální službu pro autistického člověka je velmi komplikované, v některých krajích nemožné, zjistila v celostátním průzkumu kancelář ombudsmanky Anny Šabatové. Rodiny musejí hledat po celé zemi, a to přesto, že se Česko zavázalo, že zajistí lidem se zdravotním postižením časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Šabatová formulovala sérii doporučení pro zlepšení situace.

Kraje mají povinnost zajistit lidem se zdravotním postižením dostupnost vhodné sociální služby. Veřejná moc nemůže rodiny "nechat na holičkách", rozhodl ve středu Ústavní soud (ÚS). Neznamená to, že kraj musí zajistit konkrétní péči podle ideálních představ. Nemůže ale zůstat nečinný s poukazem na to, že vhodné zařízení neexistuje, případně má plno.

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.