red

Že alkohol a zbraně nejde příliš dohromady? Bhútánci na to mají jiný názor. Jejich národní sport v podobě střelby z bambusového luku za mohutného popíjení whisky je zakořeněný v místních legendách. Jenže povolení televize před dvaceti lety s tradicí řádně zahýbalo... Místní totiž zjistili, že fotbal je snazší, zvlášť s nějakou tou hladinkou v krvi. 

Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byly mu čtyři roky,“ popisuje Ludmila Zouharová, jak jí bez varování odvezli komunisté matku, kterou pak neviděla deset let. Její vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Když tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček před rokem podepsal se společností European Metal Holdings Ltd. memorandum o spolupráci v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice, spustil tím politickou lavinu. Byl říjen 2017, blížily se parlamentní volby a z lithia se stalo hlavní volební téma. Jak vypadá "kauza lithium" rok poté?

Rajský protlak je potravina, kterou má doma patrně kdekdo. A pro Írán to platí obzvlášť. Nyní ho však Íránci skupují doslova horečnatě - stal se ukazatelem stavu ekonomiky, na kterou začínají dopadat protiíránské sankce.

Čeští vojáci se stali terčem dalšího bombového útoku v Afghánistánu. Bylo zraněno pět Čechů, jeden z nich těžce. Všichni jsou mimo ohrožení života. Podle nejnovějších informací prý nemířili útočníci přímo na Čechy, ale na kolonu koaličních vozidel. 

Jsou to dva roky od chvíle, kdy spolupracovník švédské luteránské církve upozornil české velvyslanectví ve Švédsku na to, že se na na hřbitově v Malmö nacházejí ostatky tří československých občanů. Šlo o vězně koncentračních táborů, kteří byli na konci druhé světové války v dubnu a v květnu 1945 hromadně převáženi do Švédska, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Saúdská Arábie učinila to, co bylo až dosud za hranou – naznačila, že může využít své ropné bohatství jako politickou zbraň. To je neslýchané už od roku 1973, kdy kvůli arabskému embargu propukla ropná krize.

Jako by prezident Miloš Zeman chtěl s nástupem nového ministra zahraničí Tomáše Petříčka dát najevo, kdo je tady ve věci jmenování velvyslanců pánem – nehodlá podepsat nominace velvyslanců na ambasádu ve Švýcarsku a v Číně. Hraje o vlastní zájmy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.