Ladislav Loukota

Ačkoliv si dnes pod pojmem "peníze" většina z nás představí papírové či kovové bankovky, identita univerzální měny se napříč historií značně měnila. Směnný obchod byl v minulosti postavený na vzájemném vyhandlování různých komodit. Najít přesný okamžik, kdy se "komodity" vyměnily za "peníze", je ale zhola nemožné. Připomíná to i nová studie "tranzitního platidla" z období Mayů ve formě kakaových bobů.

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...

Většina úniků ropných produktů do vody je jak neplánovaná, tak rovněž zničující pro ekosystém. Stačí vzpomenout na fatální únik ropy do Mexického zálivu z plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Nejnovější pokus proto zní jako paradox – kanadští vědci totiž v Ontariu cíleně znečišťují místní jezero s cílem lépe porozumět tomu, jak se ropné skvrny šíří panenskými vodami.  

Tenhle kulinářský zlozvyk zná skoro každý majitel psa. Koprofágie alias pojídání výkalů sice není zdaleka jenom psí hobby, známe jej mimo jiné třeba i ze světa hmyzu, právě u nejlepších přátel člověka však tyto gurmánské preference také nejvíce zarazí. Co však psy skutečně ke koprofágii motivuje? Na to si posvítila nedávná veterinární studie a došla ke skoro až dojemnému vysvětlení.

Společnost Elona Muska jménem The Boring Company získala svou první velkou veřejnou zakázku – vedení města Chicaga ji zaúkolovalo vybudováním rychlé podzemní dopravy z centra města na letiště O’Hare. Systém jménem The Chicago Express Loop má podzemní, elektricky poháněné kapsle pro 16 lidí urychlit až na 240 km/h, a dopravit tak pasažéry do cílové destinace za 12 minut.

Nedostatečná léčba mozkových funkcí je jednou z velkých bolístek moderní medicíny. Ačkoliv lékařská věda zvládá transplantaci jiných orgánů, vyvíjí nanoléčiva a stojí zřejmě i na pokraji léčby rakoviny, mozek do značné míry stále zůstává velkou neznámou. Snad však svítá na lepší časy - další výzkum v řadě potvrdil, že již půlstoletí máme k dispozici látky, které výrazně zlepšují schopnost mozku sebe sama opravovat. Říkáme jim však psychedelika.

Rozeznat skutečné zprávy od těch falešných je v dnešním světě stále složitější oříšek - a stále více lidí je přesvědčeno o tom, že na tom vlastně ani nezáleží. Má být však ještě hůře. Rostoucí výzkum na poli tzv. deepfake videí ilustruje, že brzy nebudeme moct důvěřovat ani video obsahu. Animace simulující projevy slavných osobností se totiž začínají nebezpečně blížit realitě.

Operace lebky patří mezi zákrok, před jehož vidinou zamrazí pacientům i dnes. Tým u Miamské univerzity přesto přinesl důkazy o tom, že v předkolumbovském Peru je prováděli zdejší doktoři s překvapivě vysokou profesionalitou. Objev staví do kontextu kvalitu medicíny ve srovnání se stejným obdobím v Evropě – a připomíná, že po většinu lidských dějiny bylo naše chování tělesných funkcí značně omezené.