Americký tisk je k předsednictví Česka skeptický

- Aktuality autor: red

"Kodrcavý debut" České republiky jako předsednického státu Evropské unie zanechal v řadě Evropanů skepsi pokud jde o schopnosti země vyrovnat se s tímto úkolem a zvýraznil výhrady vůči základnímu principu rotačního předsednictví, napsal dnes deník The Washington Times.

Rozpory uvnitř české vlády a rozsah krizí, jimž čelí region a celý svět, podle listu posilují obavy, jak pražská vláda svoji funkci zvládne. "Některé komentáře českého prezidenta Václava Klause, který odmítl nechat vyvěsit na státní budovy evropské vlajky, jsou pro občany ostatních zemí znepokojující a dokonce šokující," cituje deník předsedkyni francouzského Evropského hnutí Sylvii Goulardovou, která rovněž poukazuje na "neochotu české vlády" ratifikovat lisabonskou smlouvu. Všechny Čechy nelze "házet do jednoho pytle", soudí Goulardová, podle níž jsou někteří občané z postojů svých představitelů vůči Evropě "velmi rozpačití". "Je daleko složitější předsedat EU bez národní jednoty, jak je tomu nyní v České republice," řekl listu šéf výzkumné organizace EuropaNova a zvláštní poradce francouzského předsednictví Guillaume Klossa. Za této situace bude pro Čechy složitější "být neohrožení a uskutečňovat nejlepší evropské zájmy". Schází jim také státní aparát a administrativní síla, která obvykle pomáhá větším evropským státům, soudí Klossa. Poukázal také na "mimořádně obtížný kontext", v němž Česká republika na začátku roku převzala předsednictví od Francie. V této souvislosti zmínil světovou recesi, krizi v Gaze a střet mezi Ruskem a Ukrajinou o zemní plyn. O loajalitě České republiky k EU se diskutuje od vstupu země do unie v roce 2004, napsal The Washington Times, který ovšem zároveň připomíná průzkum veřejného mínění, podle něhož 54 procent občanů EU důvěřuje. Tento poměr je vyšší než ve Francii, Německu nebo Británii, připomíná list. Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář deníku řekl, že kvalita předsednictví nezávisí na velikosti země. "Bereme naše poslání velmi vážně," prohlásil. "Nejsme tu proto, abychom prosazovali naši agendu, ale abychom dosahovali souhlasu mezi 27 členskými státy. Nemám pochyb, že to zvládneme velmi dobře," řekl. List uvádí, že mnoho odborníků kritizuje "náhodnost" rotačního principu předsednictví, což "v čase velkých problémů staví malé a relativně nezkušené nové země EU do první linie". "Někteří čeští představitelé v současné době předvádějí, že by bylo lepší vybírat předsednické země podle jejich zapojení (v kontinentálních záležitostech), než podle abecedního pořadí," domnívá se Sylvie Goulardová. Většina kritiky se podle šéfa pařížské kanceláře nezávislé americké nadace German Marshall Fund Francoise Lafonda odvíjí od úspěchu francouzského předsednictví. Prezident Nicolas Sarkozy "vyzdvihl laťku velmi vysoko" a EU nezažila tak dynamické předsednictví roky, dodal. Nicméně agenda českého předsednictví - energetika, hospodářství a vnější vztahy - je důležitá, poznamenal Lafond. Nelze také podle něho zapomínat, že Česká republika je jedním z nejlepších přátel USA v Evropě, což by mohlo posílit transatlantickou spolupráci v klíčových otázkách, jako je Guantánamo, Írán nebo Afghánistán. Rotace v čele EU "pomáhá novým zemím osvojit si evropskou identitu a hraje významnou roli v informování evropských občanů". Jiní evropští odborníci ale říkají, že tento systém už svoji užitečnost přežil, tvrdí The Washington Times. "Ke zvládnutí krizového řízení, nové důležité funkce evropského předsednictví, potřebujeme silné vedení," cituje list vedoucí berlínské kanceláře Evropské rady pro zahraniční vztahy Ulrike Guerotovou. Během loňské rusko-gruzínské krize Evropané podle ní "s úlevou spoléhali na silné vedení Nicolase Sarkozyho". Guerotová obhajuje vytvoření dlouhodobé funkce evropského ministra zahraničí, což by podle ní "vyslalo jasný a neohrožený signál Spojeným státům a světu", napsal The Washington Times.

Zdroje: ČTK