Vídeňští Romeo a Julie? Dopisy snad vysvětlí sebevraždu rakouského prince
1. 8. 2015 – 20:32 | Magazín | roj

Chci být pohřbena vedle něho, jsem šťastnější mrtvá než živá, psala v roce 1889 své matce baronka Marie Vetserová. Dopisy, které se našly ve vídeňské bance, by mohly vnést světlo na sebevraždu rakouského korunního prince Rudolfa. Ten zřejmě se svou milenkou Vetserovou ukončil život společně. O jejich sebevraždě se neslušelo v té době mluvit, proto se na veřejnosti objevilo jen minimum informací.
"Drahá matko, prosím, odpusť mi, co jsem provedla, nemohla jsem se ubránit lásce, stejně jako on, chci být pohřbena vedle něho na hřbitově v Allandu, jsem šťastnější mrtvá než za života." Tento úryvek z dopisu mladičké šlechtičny její matce Helen Vetserové je podle agentury AFP jedním z vodítek, pomocí nichž chtějí experti z Rakouské národní knihovny (ONB) dotvořit obrázek události, která je dosud zakryta rouškou tajemství.
Sedmnáctiletá dívka se stala jednou z milenek následníka rakouského trůnu necelý rok před jejich tragickým skonem. Syn Františka Josefa I. a císařovny Sissi trpěl depresemi, alkoholismem i závislostí na morfinu a jeho duševní stav byl podle lékařů velmi špatný.
V manželství s belgickou princeznou Stephanií byl mladý princ údajně nešťastný a dával průchod své náklonnosti k ženám.
Zastřelil nejdřív milenku, pak sebe
On i Marie podle některých historických pramenů neskrývali svou ochotu k sebevraždě a v lednu 1889 tajně odjeli na lovecký zámeček v Mayerlingu, kde podle převládajícího názoru Rudolf nejprve zastřelil mladou dívku a poté i sebe.
Dlouhá léta se soudilo, že korespondence Vetserové byla zničena po smrti její matky. "Neznámý člověk uložil (v bance) tuto složku vázanou v kůži, která obsahuje osobní dokumenty, korespondenci a fotografie rodiny Vetserových včetně dopisů na rozloučenou Marie Vetserové z roku 1889," uvedla v prohlášení knihovna, podle níž složka ležela v bance od roku 1926. Experti začnou její obsah podrobně zkoumat v průběhu srpna.
V příštím roce by pak měly být dokumenty k vidění na výstavě v knihovně, chystané jako součást oslav stoletého výročí od úmrtí Františka Josefa I.