Už je to rok od sestřelení boeingu na Ukrajině. A pořád není jasné, kdo to byl
16. 7. 2015 – 13:00 | Magazín | pal

Pozůstalí po obětech havárie malajsijského boeingu, který loni spadl na východě Ukrajiny, podali žalobu na bývalého velitele separatistů Igora Girkina, známého také jako Igor Strelkov, kterého viní ze zodpovědnosti za sestřelení stroje. Pozůstalí po něm žádají odškodnění ve výši 900 milionů dolarů (asi 22,3 miliardy dolarů).
Girkin alias Strelkov podle žaloby působil u povstalců s požehnáním Kremlu, když jeho jednotka sestřelila Boeing 777 letící z Amsterodamu do Kuala Lumpur. Všech 298 lidí na palubě zahynulo.
Žaloba byla podle listu podána ve středu v Chicagu ve jménu pozůstalých po 18 cestujících a opírá se o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti po sestřelu: "Varovali jsme je - nelítejte po našem nebi."
Separatisté si prý mysleli, že sestřelili ukrajinský letoun
Rebelové se tehdy zprvu domnívali, že sestřelili transportní letoun ukrajinského letectva. Vzkaz byl vymazán vzápětí poté, co se ukázalo, že rebelové nejspíše omylem sestřelili boeing namísto antonova. Veřejně ale separatisté vždy popírali odpovědnost za zkázu MH17.
Žaloba obviňuje také Kreml, že je za neštěstí spoluodpovědný, a to nejen kvůli Girkinovi, ale i údajnému dodání rakety, která boeing sestřelila.
Advokát Floyd Wisner se při podání žaloby opírá o americký zákon o ochraně obětí mučení, který umožňuje soudit občany cizích zemí. V žalobě podle Wisnera "nejde o peníze", ale má přimět Girkina zodpovědět otázky pozůstalých a také přinutit Rusko, aby spolupracovalo s mezinárodní justicí.
Separatisté obvinění opět odmítli. "Vyšetřování ještě není ukončeno. Jakákoli obvinění a žaloby jsou dosud neopodstatněné," řekl agentuře Interfax jménem doněckých separatistů Eduard Basurin.
"Velitel se nebude vyjadřovat. Jestli ti lidé jsou idioti, tak jsou idioti," nechala se slyšet v moskevském rozhlase Girkinova mluvčí a manželka Miroslava Reginská.
Sám Girkin na internetu ironicky napsal, že se cítí být skoro miliardářem, protože "dlužit 900 milionů je skoro totéž jako mít stovky milionů". Kritizoval západní žalobce, jejichž "celá morálka a všechny 'společné lidské hodnoty' mají peněžní vyjádření".
Žaloba se týká i malajsijských aerolinek
Žalovány - ve jménu jedné vdovy - jsou také malajsijské aerolinky za to, že letěly přes zónu válečného konfliktu. Malaysia Airlines se zdržely vyjádření.
Výsledky oficiálního vyšetřování, svěřeného Nizozemsku kvůli národnosti většiny obětí, ještě nebyly oznámeny. Vyšetřovatelé se údajně přiklánějí k verzi o tom, že letadlo zničila raketa odpálená z povstaleckého území, zatímco Moskva se pokouší svalit vinu na Ukrajince.
Malajsie v těchto dnech na půdě Rady bezpečnosti OSN předložila oficiální návrh, aby o viníkovi katastrofy rozhodl mezinárodní soudní tribunál. Rusko ale návrh, který podporuje i Nizozemsko a Ukrajina, odmítá - a disponuje právem veta. O rezoluci by se podle médií mohlo hlasovat příští úterý.
Strelkov sám sebe v rozhovorech označuje za profesionálního agenta tajných služeb, nikoli vojenského velitele. Bývalý dlouholetý příslušník ruské tajné policie FSB a vojenské rozvědky GRU působil podle svého vyjádření v bojových operacích v Bosně a v Podněstří i v obou čečenských válkách na přelomu století. Nyní žije v Moskvě, protože Kremlu se údajně znelíbil a z Donbasu byl svými veliteli odvolán.
Rusko trvá na své verzi
Ruští vyšetřovatelé s odvoláním na mínění domácích expertů znovu oživili verzi o tom, že malajsijský letoun loni v červenci nad Ukrajinou sestřelila raketa vzduch-vzduch vypálená ukrajinským letadlem. Při katastrofě, jejíž příčiny se stále vyšetřují, přišlo o život téměř 300 lidí.
Ruské tvrzení o ukrajinské vině se podle moskevských médií opírá o svědectví ukrajinského vojáka Jevhena Ahapova, který prý jako mechanik sloužil u letky ukrajinského taktického letectva a odpálení rakety z ukrajinského stroje potvrdil. Ruští vyšetřovatelé prý navíc podle agentury Interfax zjistili, že osudná raketa vzduch-vzduch nebyla ruské výroby.
Malajsie v těchto dnech na půdě OSN předložila oficiální návrh, aby o viníkovi katastrofy rozhodl mezinárodní soudní tribunál. Rusko ale návrh, který podporuje i Nizozemsko a Ukrajina, obratem odmítlo.
Stálý ruský zástupce v OSN Vitalij Čurkin televizi Rossija 24 řekl, že pořádat podobné tribunály není zvykem. Na půdě OSN by se katastrofa podle Čurkina neměla vůbec řešit.
Havárie boeingu MH17 přehledně
- Malajsijský boeing z letu MH17 se loni 17. července zřítil u ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na území ovládaném proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Na palubě bylo celkem 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky), z toho 193 Nizozemců. Neštěstí nikdo nepřežil.
- Letoun na trase Amsterodam - Kuala Lumpur byl podle dosavadních informací pravděpodobně sestřelen raketou země-vzduch z výšky deseti kilometrů, stroj se zřítil v 15:25 SELČ.
- Ukrajina a Spojené státy tvrdí, že malajsijský boeing sestřelili separatisté raketou dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňuje ukrajinskou armádu.
- Jelikož dvě třetiny z obětí tvořili Nizozemci, vyšetřování vedou nizozemské orgány, které svou zprávu chtějí zveřejnit nejdříve letos v říjnu.
- Dosud se tak vynořují stále nové spekulace. Podle ruského serveru newsru.com a dalších médií se vyšetřovatelé údajně přiklánějí k verzi, že letoun sestřelila raketa Buk ruské výroby, odpálená z území ovládaného proruskými separatisty.
- Moskva letos v květnu zveřejnila zprávu, podle níž byl dopravní letoun opravdu sestřelen raketou Buk, ale vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Rusko dosud sestřelení raketou Buk odmítalo a tvrdilo, že letoun mohla zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval. Údajné důkazy, jimiž Moskva své tvrzení dokládala, označili západní odborníci za pochybné. Za zcela vyloučenou považuje ruská analýza možnost, že by letadlo zasáhla raketa Buk odpálená z okolí města Snižne, které ovládají povstalci. Takový výklad se opakovaně objevoval v informacích ukrajinských a západních médií. Raketa prý byla vypálená z pozic jižně od obce Zaroščenske, kde se prý nalézaly ukrajinské síly.
- Také ruský výrobce protiletadlových raket letos v červnu uvedl, že boeing sestřelila starší verze rakety Buk, které již firma dávno nevyrábí, avšak které se stále nalézají v ukrajinské výzbroji.
- Se svou verzí přišla i ukrajinská kontrarozvědka SBU, podle které stroj mohli sestřelit ukrajinští vojáci, kteří po březnové ruské anexi Krymu přeběhli na ruskou stranu. SBU také po pádu letounu zveřejnila údajné rozhovory mezi povstaleckými veliteli a také mezi údajným ruským agentem a důstojníkem ruské armádní rozvědky GRU, z nichž má podle SBU vyplývat odpovědnost kozáků bojujících na straně povstalců za sestřelení civilního letadla, který si údajně spletli s armádním letounem. Pravost nahrávky zatím nebyla objektivně posouzena.
- Černé skříňky z letounu, které zaznamenávají hlasovou a datovou komunikaci posádky s letovými dispečery a zachycují i veškeré zvuky v pilotní kabině, se nejprve dostaly do rukou východoukrajinských vzbouřenců, kteří je 22. července, asi tři dny po nalezení, předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly lehce poškozené, jejich záznamové nosiče ale byly údajně neporušené. Analýzou černých skříněk se zabývá specializované pracoviště britského ministerstva dopravy v jihoanglickém Farnborough. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí katastrofy.
- Na místo havárie se nejdříve kromě povstalců dostali pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kterým ale povstalci a boje zpočátku přístup omezovali. Později na místo dorazili i nizozemští a australští experti, což jim umožnilo zastavení bojů. Objevily se i zprávy o rabování na místě tragédie a o manipulaci s troskami ze strany povstalců.
- Nizozemsko a Malajsie nyní usilují o zřízení speciálního soudu OSN, který by soudil odpovědné za sestřelení boeing. Rusko se vyslovilo proti návrhu, který označilo za "neaktuální" a "kontraproduktivní", protože ještě neskončilo vyšetřování.