Řada zemí včetně Česka přitom takové opatření odmítá. Prezident EU Herman Van Rompuy řekl, že bude v tomto případě zkoumat postoje jednotlivých členských států, ale závěry jednání v letošním roce již nezveřejní. 

"Budu se celým problémem zabývat a budu o něm referovat, ale nebude to v prosinci," uvedl Van Rompuy. V prosinci by měl naopak lídrům členských států oznámit, zda je nutné upravovat lisabonskou smlouvu kvůli záchrannému mechanismu, který by měl po roce 2013 nahradit současný záchranný fond eurozóny, do nějž země platící eurem přispěli celkem v přepočtu 11 biliony korun. 

Odebrání hlasovacích práv prosazuje zejména Německo

Odebrání hlasovacích práv státům eurozóny, které porušují unijní rozpočtová pravidla, prosazuje Německo. Takový postup by si ovšem žádal daleko hlubší změnu unijních smluv než zavedení nového záchranného mechanismu. Některé státy by o podobné úpravě nejspíš musely hlasovat v referendu, což je pravděpodobné i v případě České republiky. 

"Jsem ráda, že tato otázka zůstává na pořadu dne," pochvalovala si německá kancléřka Angela Merkelová ještě před začátkem jednání. "Pokud země vícekrát naruší stabilitu eurozóny, musí dojít k omezení jejich hlasovacích práv," doplnila. 

Šéf ministrů financí eurozóny Juncker je proti

Neshodu mezi členskými státy nicméně zdůraznilo vyjádření šéfa ministrů financí eurozóny a lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, který se proti odebrání či omezení hlasovacích práv postavil již v minulosti.

"My jsme spokojení, že toto téma není již více na stole," řekl novinářům. Podle něj i závěrečný text lídrů členských států EU ukazuje, že v tomto případě panují zásadní neshody. 

Závěry jednání jsou prakticky kopií slov prezidenta EU. "Prezident EU zamýšlí při jednání se členskými státy řádně prozkoumat možnost práva na účast při rozhodování v rámci eurozóny v případě, že je její stabilita permanentně ohrožena," uvádí text.